Evropský parlament přijal rezoluci, podle níž byla příčinou začátku Druhé světové války Ribbentrop-Molotovova smlouva, což zvedlo ruského prezidenta ze židle a rozhodl se reagovat. (Foto: Wikimedia)
Normálně by se dalo říci, že je to otázka pro historické odborníky, ale tím, že evropští poslanci schválili uvedenou rezoluci, jednoznačně přechylili fakta z roviny historické do politické, v kontextu současné protiruské politiky Západu a postavili Sovětský svaz na stejnou úroveň zodpovědnosti jako fašistické Německo. A i když připustíme, že Ribbentrop-Molotovova smlouva ve svém tajném dodatku „napomohla“ německé agresi proti Polsku, předcházela ji celá řada smluv, které „připravily“ Německu k rozpoutání Druhé světové války.
Ruský prezident Vladimir Putin proto na setkání hlav států SNS předložil řadu dokumentů týkajících se smluv různých zemí s Německem před druhou světovou válkou, přečetl některé z nich, včetně přepisů.
Během svého projevu Putin dal k přemýšlení, zda je Pakt Molotov-Ribbentrop jediným dokumentem podepsaným jednou z evropských zemí s fašistickým Německem.
„Ukazuje se, že vůbec ne. Prostě je uvedu na seznamu s vaším svolením. Takže prohlášení o nepoužití síly mezi Německem a Polskem … Podepsáno v roce 1934. V podstatě se jedná o smlouvu o neútočení,“ začal Putin, uvedla RIA Novosti.
Dále uvedl anglo-německou námořní dohodou z roku 1935. „Spojené království poskytlo Hitlerovi příležitost mít své vlastní námořnictvo, což bylo v podstatě zakázáno nebo minimalizováno výsledky první světové války. Poté byla anglo-německé prohlášení Chamberlaina a Hitlera, podepsaná 30. září 1938, dohodnuta z podnětu Chamberlaina,“ uvedl prezident.
Putin poznamenal, že to není všechno. „Francouzsko-německá deklarace. Deklaraci podepsali 6. prosince 1938 v Paříži ministři zahraničních věcí Francie a Německa Bonnet a Ribbentrop. Konečně dohoda mezi Litevskou republikou a Německou říší. Dohoda byla podepsána 22. března 1939 v Berlíně … že region Klaipeda je znovu se sloučí s Německou říší. A smlouva o neútočení mezi Německou říší a Lotyšskem ze dne 7. června 1939,“ sdělil ruský prezident.
„Dohoda mezi SSSR a Německem byla tedy poslední mezi těmi, které podepsaly jiné evropské země, jako by měly zájem na zachování míru v Evropě. Zároveň chci poznamenat, že SSSR podepsal tento dokument až dokud nebyly vyčerpány všechny možnosti, kdy byly zamítnuty všechny návrhy SSSR na vytvoření jednotného bezpečnostního systému … v Evropě,“ zdůraznil.
Ruský prezident dále citoval výňatky z některých archivních dokumentů. Citoval například slova francouzského předsedy vlády: „Nejen, že se nelze spoléhat na polskou podporu, ale není jisté, že Polsko nebude útočit z týlu.
Tématem byla otázka Československa.
Putin dále poukázal, že francouzský premiér Edouard Daladier položil před polským velvyslancem řadu otázek. „Zeptal se ho, jestli Poláci nechají projít sovětské jednotky. (Jozef) Łukasiewicz odpověděl záporně. Daladier se zeptal, jestli nechají proletět sovětská letadla. Łukasiewicz řekl, že Poláci na ně zahájí palbu. Polský zástupce rovněž odpověděl záporně i na otázku, pokud … Německo vyhlásí válku s Francií. Daladier odpověděl, že neviděl smysl ve francouzsko-polské alianci,“ uvedl Putin.
Prezident poznamenal, že to vypovídá o tom, že „SSSR byl připraven poskytnout pomoc Československu, které Německo chtělo okrást“. „Ale v dohodě mezi SSSR a Československem bylo napsáno, že SSSR by to učinil pouze tehdy, pokud Francie splní své závazky vůči Československu. Francie spojila svou pomoc Československu s podporou Polska. Polsko odmítlo,“ poukázal.
Putin rovněž poskytl fakta o tom, co polské úřady učinily, když Německo začalo požadovat část československého území. „Současně s Německem požadovali svůj podíl … požadovali, aby na ně byla převedena i určitá část Československa,“ uvedl Putin.
Poukázal na to, že Poláci byli připraveni použít sílu. „Existuje také specifický dokument z archivu. Ze zprávy … o přípravě útočné operace v Tešínsku a výcviku vojsk. Polské úřady připravily a vyslaly na československé území militanty k provádění sabotáží a teroristických útoků, aktivně se připravovaly na rozdělení a okupaci Československa,“ zdůraznil ruský prezident.
Dále citoval výňatky ze záznamu rozhovoru mezi německým velvyslancem v Polsku a polským ministrem zahraničí. „V tomto dokumentu polský ministr zahraničí vyjádřil naději, dále v citaci, že „v oblastech nárokovaných Polskem nedojde k rozporům s německými zájmy.“ To znamená, že vedli aktivní přípravu na rozdělení československého území,“ poukázal Putin.
„Francie a Velká Británie nepodpořily Československo, které přinutily vyrovnat se s tímto násilím,“ dodal prezident.
Putin také přečetl citace ze zprávy francouzského velvyslance v Německu u francouzského ministra zahraničí Georgese Bonneta ze dne 22. září. Dokument říká, že „navrhované odtržení území by se stalo rozpadem“ Československa a poznamenal, že „přesně to Říše potřebuje“.
„Francie a Anglie, které se pokusily učinit ústupky , aby uspokojily požadavky Německa, a chtěly zachránit český stát všemi možnými způsoby, čelily sjednocené frontě tří států, které se snažily rozdělit Československo. Snahy vedení Německa, které se netajilo, že chtějí vymazat Československo z mapy Evropy okamžitě využily polské a maďarské demarše,“ uvedl Putin.
Upozornil také na to, jak hlavní světoví politici tehdy hodnotili (Mnichovskou) dohodu mezi Hitlerem, Velkou Británií a Francií v roce 1938. „Můžeme říci, že až na vzácné výjimky reagovali velmi pozitivně a optimisticky. A pouze Winston Churchill poctivě vyhodnotil situaci a nazval věci pravým jménem,“ poznamenal.
Putin citoval citaci z projevu lidového komisaře pro zahraniční věci Maxima Litvinova v Lize národů v září 1938. „Vyhýbat se válce dnes a získat zítra skutečnou a komplexní válku, a to i za cenu chutí nenasytných agresorů a ničení suverénních států, neznamená jednat v duchu Paktu Ligy národů. To znamená, že Sovětský svaz tuto událost odsoudil,“ zdůraznil ruský prezident.
Zdroj: 1