V noci 4.4.2017 byla šedesátišestiletá lékařka, ortodoxní Židovka Sarrah Halimi během noci brutálně mučena více než hodinu a posléze vyhozena z okna třetího patra v bytě Rue Vaucouleurs v hustě obydleném 11. pařížském arrondissementu.
Její vrah dvacetisedmiletý malajsijský muslim Kobili Traoré vnikl do jejího bytu oknem, surově ji zbil a způsobil ji 20 zlomenin po celém těle a obličeji a ta následkem těžkého zranění umírá. Policejní důstojníci a její sousedé, kteří byli přítomni nedaleko činu vraždy, neučinili nic k její záchraně. Francouzská mainstreamová média o incidentu neinformovala a politici neprojevili vůbec žádný zájem. Traoré během vraždy provolával slova „Alláhu Akbar“, antisemitské výkřiky „smrt Židům“ a koránské urážky připodobňující Židy k Satanovi.
Pařížský státní zástupce varoval před „rychlým vyvozením závěru“ o povaze trestného činu a soudce po dlouhou dobu , navzdory nevyvratitelným faktům, odmítl přiřknout vraždě přitěžující motiv antisemitismu a snažili se udělat z Kobiliho Tarorého psychicky nemocného člověka a místo toho, aby čelil obvinění z vraždy, byl hospitalizován kvůli podezření z psychické nemoci. Poté, co se potvrdilo, ža Traoré netrpí žádnou duševní nemocí, prokurátoři předložili návrh obžaloby k soudu, aniž by zmínili antisemitský podtext vraždy. Tento případ šokoval francouzskou židovskou komunitu, jejího bratra Williama Attala a další pozůstalé rodiny Halimiové, kteří tvrdili, že se jednalo o zločin z nenávisti a žádali, aby byl čin posuzován jako teroristický útok.
Koncem května minulého roku právník rodiny Halimiové sdělil na tiskové konferenci tragické detaily o její smrti a okamžiků vedoucí k její vraždě, což jednoznačně potvrzovalo, že se Traoré mohl dostat pod vliv radikálního islámu během svého dřívějšího pobytu ve vězení a při návštěvách tamější salafistické mešity. V reakci nad šokujícím pochybením francouzských úřadů a nezájmu mainstreamových médií publikovalo 17 francouzských intelektuálů, včetně historika Georgese Bensoussana a filosofa Alaina Finkielkrauta kritickou stať o jejich nakládání s fakty a zamlčování prokazatelného antisemitismu muslimského pachatele, který pár dní před vraždou nadával Halimiové do „špinavých Židů“. A obecně obvinili úřady, že často zamlčují antisemitský podnět protižidovských incidentů, ovšem je nutné zmínit, že se jedná většinově o pachatele muslimského vyznání. Do aféry se později vložil francouzský prezident Emanuel Macron, který během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem , vyzval soudce, policisty a žalobce k vyjasnění a důslednému prošetření incidentu.
A v září roku 2017 prokurátoři poprvé uvedli, že zabití Halimiové byl antisemitský zločin z nenávisti, nicméně v únoru tohoto roku vyšetřující soudce zrušil u vraždy spáchané Traorém přitěžující pohnutku antisemitismu, prokuratura posléze prohlásila, že se odvolá proti rozhodnutí soudce. Francis Kalifat, prezident zastřešující židovské organizace CRIF, prohlásil pro noviny Le Parisien, že krok vyšetřujícího soudce je urážkou památky Sarrah Halimi a po dlouhé „ právní bitvě“ rodiny Halimiové a francouzských židovských organizací nakonec magistrát prohlásil vraždu za antisemitský čin.
Na vině tragického selhání médií, politiků, policistů, prokurátorů a vyšetřujícího soudce je politika neomarxismu založená na multikulturalismu, podle kterého patří muslimové, na rozdíl od Židů a křesťanů, k chráněné menšině. Jakákoliv kritika islámu a muslimů je považována za islamofobii a rasismus a každý, kdo se opováží na problém muslimského extrémismu upozornit je médii a neomarxisty pranýřován, zostouzen a zatlačen na dno společnosti, odstrašujícím příkladem budiž nám historik, autor díla Submisivní Francie (d’Une France soumise) Georges Bensoussan, proti kterému byla podána žaloba za podněcování rasové nenávisti.
Aféra Sarrah Halimi není jedinou antisemitskou vraždou během krátké doby. Vzpomeňme na případ Ilana Halimiho, který byl roku 2006 umučen africkým gangem „Barbaři“, roku 2012 muslimský terorista zastřelil před budovou židovské školy v Toulouse učitele a tři děti. V květnu 2014 postřílel francouzský muslim před budovou židovského muzea čtyři osoby- pachatel se vrátil z bojů v Sýrii. Dramatické útoky v Paříži počátkem roku 2015- útoky na redakci časopisu Charlie Hebdo a židovský obchod Hyper Cacher, při nichž bylo zavražděno 17 lidí. Někteří francouzští muslimové vyjádřili sice „lítost“ nad oběťmi teroristických útoků, ovšem vyjma těch židovských.
Politici a mainstreamové sdělovací prostředky se předhánějí k odsuzování mýtického nebezpečí Národní fronty Marine Le Penové, která nepředstavuje pro Židy ani pro celou společnost žádné nebezpečí, nevyzývá k vraždění lidí a jiným násilnostem, místo toho, aby se zaměřili na boj se skutečným nebezpečím a tím je radikální islám.
Zdroj: 1