Po smrti íránského generálmajora Qassema Soleimaniho při americkém náletu v lednu 2020 se na celém světě objevily obavy z 3. světové války. (Foto: Wikimedia)
Nyní se po celém světě šíří zabijácká infekce a po celém světě se objevily protesty týkající se vojenského puče v Myanmaru. k obavám z 3. světové války. Vzhledem k napjatým vztahům mezi zeměmi po celém světě Express.co.uk sestavil průvodce pro body vzplanutí, kde v roce 2020 pravděpodobně vypukne 3. světová válka.
Americký prezident Donald Trump schválil útok na generála Soleimaniho a prohlásil, že byla podniknuta akce, aby se „svět stal bezpečnějším místem“.
Pentagon ve svém prohlášení uvedl: „Na pokyn prezidenta podnikla americká armáda rozhodná obranná opatření na ochranu personálu USA v zahraničí tím, že zabila Qassema Soleimaniho.“
A dodal: „Cílem této stávky bylo odradit budoucí plány útoků Íránu.
“Spojené státy budou i nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k ochraně našich lidí a našich zájmů, ať jsou kdekoli po celém světě.”
Írán nyní přísahal „tvrdou pomstu“ a slíbil, že „promění den v noc“.
Tento atentát byl mnoha vysoce postavenými Íránci nazván „vyhlášením války“.
Donald Trump varoval, že USA mohou jednat „nepřiměřeně“, pokud Írán zaútočí na amerického „člověka nebo cíl“ jako pomstu za zabití generálmajora Qassema Soleimaniho.
Od té doby Írán „neúmyslně“ sestřelil ukrajinské osobní letadlo, při kterém bylo zabito 176 lidí.
Tento týden vydal íránský státní zástupce zatykač na Trumpa a požádal o podporu Interpolu, policejní orgán však zatýkací rozkaz odmítl podpořit.
Írán-Izrael
Napětí mezi Íránem a Izraelem bylo na chvíli zmařeno a na Středním východě následkem toho zuřila válka nízké intenzity.
Bývalý národ podporuje zejména protiizraelské skupiny v Gaze, Sýrii a Libanonu, zatímco Izrael často útočí na íránské síly v celém regionu.
Celkově se Izrael snažil vytvořit protiiránskou koalici na diplomatické úrovni, zatímco Írán investoval do pěstování vztahů s milicemi a nestátními subjekty.
I když může být obtížné tvrdit, že tyto národy zahájí širší válku, pokud bude Írán odhodlán znovu zahájit jaderný program, Izrael se může rozhodnout podniknout širší stávky, které zasáhnou přímo íránskou vlast.
USA-Turecko
Napětí mezi USA a Tureckem se za poslední rok zvýšilo, zpočátku v důsledku toho, že USA poskytly Turecku povolení k vyčištění syrské hranice od Kurdů podporovaných USA.
Bezprostředně poté však USA pohrozily Ankaře sankcemi, což způsobilo nárůst napětí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dále navrhl, že má v Turecku ambice, které by mohly zahrnovat jaderné zbraně.
V důsledku toho se stav vztahů mezi USA a Tureckem zhoršil, což vyvolalo obavy z následného dopadu na alianci NATO.
Prezident Erdogan je známý svou vášní pro svůj plán, který by mohl přinutit Washington a Ankaru až na samý okraj a mít výsledek pro Rusko, které je sousedním národem.
Zdroj: 1