Ombudsman Křeček promluvil o Romech a šátkové kauze muslimské žákyně

single-image


Ombudsman Stanislav Křeček v rozhovoru zhodnotil dopad koronavirové krize na děti z nízkopříjmových rodin. Dále promluvil o integraci Romů a šátkové kauze muslimské žákyně. (Foto: Youtube)

Loading...

Křeček v rozhovoru pro portál Parlamentní listy uvedl, že distanční výuka, která je výsledkem koronavirové krize, vede k prohloubení sociální rozdílů ve společnosti. Situaci přitom označil za „naléhavý problém“.

„(…) problém, který naléhavě vidím, vychází z prohloubení existujících sociálních rozdílů ve společnosti, rozdílů, které zvýraznila například distanční výuka na školách. Mnoho dětí se nemohlo zapojit prostě proto, že nemají s ohledem na sociální situaci rodičů nejen potřebné technické vybavení, ale rodina jim není schopna zajistit potřebnou spolupráci,“ prohlásil v rozhovoru.

V souvislosti s koronavirem Křeček dále uvedl, že vlastnosti českého národa, které mu pomáhaly v minulosti přežít pod nadvládou jiných, se prý v současné době obracejí proti národu.

(…) vlastnosti, které nám pomáhaly přežít útlak jiných, se nyní obrací proti nám. Ono švejkování, ona schopnost přežít a obejít každý předpis, doběhnout úřad neuvěřitelnými nápady, nám moc pomohly v dobách, kdy vlády jaksi nebyly „naše“. Ale dnes? Spějeme k rozvratu státu, toho státu, který jediný je schopen garantovat i jiná práva občana, než je „právo“ silnějšího,“ myslí si veřejný ochránce práv.

O Romech

Křeček v rozhovoru upozorňuje na dokument, který o Romech hovoří jako o „jedné z nejohroženějších skupin na trhu s bydlením“, a to hlavně z důvodu „diskriminace a anticiganismu“.

Na tato slova Stanislav Křeček reagoval jednoznačně. Odmítl je.

„Je nepředstavitelné, že by někdo, kdo je obeznámen se životem v našich obcích, mohl něco takového považovat za reálnou skutečnost. Každý, kdo je třeba jen povrchně seznámen s problematikou bydlení Romů, přece ví a potvrdí, že problémy s bydlením někteří Romové skutečně mají, ale nikoliv z důvodů diskriminace, ale proto, že část z nich devastuje bytový fond a přeměňují tak části obcí ve vyloučené lokality. Diskriminace s tím nemá vůbec nic společného. Řešíme tento problém v atmosféře, k níž velmi přispěly v minulosti i instituce, které byly vytvořeny k ochraně lidských práv všech občanů, což si některé vyložily jako ochranu práv jen některých,“ uvedl. Ze své strany dodal, že by se chtěl zasadit o restartování dialogu mezi romskými organizacemi a občany.

Veřejný ochránce práv v rozhovoru zopakoval, že v zemi musejí mít všichni stejná práva, aby nedocházelo k situaci, kdy je vybraná skupina lidí, menšina, zohledňována na úkor většiny.

„To byl například problém oné šátkové kauzy, která stále bloudí veřejným a právním prostorem, aniž by bylo správně pochopeno, o co vlastně jde. Nikoliv o to, zda žákyně –  muslimka může, nebo nemůže při vyučování mít na hlavě šátek, ale o to, že pokrývku hlavy zde nesmí mít nikdo jiný! Jsme přece sekulární stát a právo vyjadřovat své nejen náboženské, ale třeba i politické přesvědčení musí být zachováno všem. Pokud nějaký žák může mít na hlavě šátek z náboženských důvodů, pak může jiný žák mít na hlavě třeba červenou čepici s nápisem „Ano, bude líp“ jako výraz svého politického přesvědčení. A to již není chápáno tak jednoznačně,“ řekl v rozhovoru pro Parlamentní listy veřejný ochránce práv.

Zdroj: 1

Loading...
loading...

Podělte se o svůj názor

Your email address will not be published.