Lidé v bolivijském městečku San Buenaventura vzali spravedlnost do svých rukou. Nebyli spokojení s tím, jak pro tamní komunitu pracuje její starosta. A v Bolívii se věci řeší přímo, bez nějakých složitých procedur. Říká se tomu lidová spravedlnost.
Vše začalo 25. února, kdy starosta města Javier Delgado měl slavnostně otevřít most, který byl postaven ze státních i obecních peněz. U této příležitosti se u mostu sešel početný dav lidí. Ovšem jaké bylo překvapení starosty Delgada, když zjistil, že lidé nepřišli, aby oslavovali nový most, ale aby mu udělili lekci.
Ani nevěděl jak, a Delgado skončil s nohama v dřevěném středověkém pranýři. Nikdo mu nic nevysvětlil, prostě ho tam dav strčil. „Dokonce mi ani nedali šanci, abych se zeptal, proč mě takto trestají. Raději jsem se ale nebránil, abych dále neeskaloval celou situaci,“ řekl k tomu později Delgado. Dodal, že po čtyřech hodinách byl z klády vysvobozen a navíc se mu dostalo satisfakce. Prý měl možnost si s místními lidmi vše vyříkat a vysvětlit, a ti se mu nakonec i omluvili. Prý měli špatné informace a nechali se zmanipulovat.
Ti, kteří se měli této manipulace dopustit, byli podle něj místní podnikatelé a také někteří poradci, kteří se snažili pošpinit starostovo jméno a očernit vše, co za své dvouleté působení v úřadě pro lidi udělal.
Ovšem místní lidé to vidí jinak. Delgado jim podle nich opakovaně lhal, odmítal se s nimi setkat a nesplnil téměř nic ze svých předvolebních slibů. Navíc to není poprvé, co se Delgado stal obětí lidové spravedlnosti. Poprvé skončil v dřevěném pranýři jen několik měsíců poté, co se ujal úřadu. Podruhé nespokojení obyvatelé vyhnali Delgada z jeho vlastní kanceláře, kam se nevrátil po celé dva měsíce a ukrýval se v sousedním městě.
Politika v Bolívii je zkrátka živelná a lidé se tam se svými volenými zástupci moc nepářou. Fungování místních zastupitelstev stojí na třech tradičních pilířích, které by se daly velmi jednoduše popsat jako: nelhat, nekrást, nebýt líný. Podrobit politiky okamžitému lidovému soudu, který ihned vykoná i trest, je v Bolívii poměrně běžné. Lidová spravedlnost je od roku 2009 dokonce součástí ústavy, ovšem týká se pouze menších přestupků. Čeští politici mohou být rádi, že podobné zvyky se u nás nepraktikují, mohli by totiž jinak špatně skončit.