V roce 2003 v pojednání nazvaném „Exopolitical Perspective on the Preemptive War Against Iraq“ (Exopolitický náhled na preventivní válku proti Iráku) dr. Salla tvrdí, že existuje důkaz pro dlouhotrvající mimozemské aktivity v Iráku, což sahá až do starobylého Sumeru. (viz Výzkumná studie dr. Sally č. 2)
Dr. Salla cituje historika Zechariu Sitchina, který rozpoznal skupinu asi 200 mimozemšťanů, známých jako „Nefilim“, kteří se vzbouřili proti svým nadřízeným v oblasti Iráku/Íránu. Salla také upozorňuje na „Elohim“ (Elohim – výraz v množném čísle, jímž se identifikovali v semitských jazycích „páni shůry“; v hebrejské Bibli výraz znamená: božstvo), interagující a možná dokonce vytvořivší ranou civilizaci na Zemi. Tyto bytosti – souhrnně nazývané „Anunnaki“ – přišly z naší Sluneční soustavy, a to z nejzáhadnější planety Nibiru. Nibiru má takovou oběžnou dráhu kolem Slunce, že se pohybuje na oběžné dráze Jupitera pouze jednou za 3 600 let, zbytek času tráví v temnotě – vně Sluneční soustavy.
Američtí důstojníci/úředníci se obávali, že by Saddám Husajn býval mohl skrze tuto hvězdnou bránu cestovat na Nibiru a získat pokročilé mimozemské zbraně, a možné spojence z řad Anunnaki. Vykonstruovali falešné důkazy pro invazi do Iráku, aby se vyhnuli nějaké meziplanetární válce. Dr. Salla řekl: „Myslím, že toto byla velká část důvodu, proč Bushova administrativa šla do Iráku, aby zastavila Husajna před prozrazením této informace, a také aby získala kontrolu samotné [hvězdné brány Anunnaki].“
V roce 1991 prošla Nibiru vnější částí Sluneční soustavy a bytosti Anunnaki znovu navštívily Zemi, avšak jeden létací talíř Anunnakiů byl náhodně sestřelen letectvem USA během první Války v Zálivu. Dr. Salla tvrdí, že zatímco Husajn řídil pátrání po hvězdné bráně na jihu Iráku, Němci odkrývali sumerské město Uruk a Američané monitorovali celou oblast z oblohy. Pak Bush II. znovu vpadl do Iráku v roce 2003. Byla operace za osvobození Iráku (Operation Iraqi Freedom) kulminací pátrání po hvězdné bráně? Našly a odstranily USA a jejich spojenci hvězdnou bránu? To se neví; a je vysoce nepravděpodobné, že budeme vůbec schopni potvrdit existenci hvězdné brány na Nibiru, když zde existuje utajování meziplanetárního rozsahu.
Saddámovy zbraně hromadného ničení byly jedním z hlavních důvodů pro invazi do Iráku George W. Bushe v roce 2003, avšak tyto zbraně nebyly nikdy přesvědčivě nalezeny – a tyto diskutabilní důvody či opodstatnění druhé války v Zálivu (tj. Válka v Iráku) od té doby zničily celkově reputaci jak Bushe (mladšího), tak jeho britského protějšku, Tonyho Blaira.
Proč by dva muži, kteří byli tak soustředěni na svou politickou reputaci a svou historickou společenskou roli rozjeli tak nebezpečnou operaci na základě natolik nespolehlivé záminky?
Jeden Australan tvrdí, že má odpověď.
Dr. Michael Salla
Dr. Michael E. Salla se domnívá, že „pofiderní podklady“, které Bush a Blair použili jako záminku pro invazi do Iráku v roce 2003, byly krytím pro jakýsi divočejší, dokonce neuvěřitelnější motiv.
Salla tvrdí, že mimozemšťané, které definuje jako bytosti ze záhadné 10. planety Sluneční soustavy – tedy z Nibiru, měli dlouhotrvající vazbu s lidmi z oblasti Iráku/Íránu.
Salla říká, že ostatní mocnosti měly své vlastní týmy hledající tuto hvězdnou bránu. Praví:
„Husajn kontroluje pozemní terén v Jižním Iráku a povoluje Němcům vést vykopávky v Uruku, kdežto koalice vedená Spojenými státy kontroluje vzdušný prostor a monitoruje situaci. Bushova administrativa chce kontrolovat irácké teritorium, aby převzala kontrolu vykopávek v Uruku a odkryla zdejší pohřbenou hvězdnou bránu, a silně ji monitorovala a kontrolovala. Naopak, Husajn chce najít a aktivovat příslušnou hvězdnou bránu pro svou větší slávu a nejspíš ve prospěch lidstva.“
Salla dodává:
„Bushova administrativa si uvědomila, že Husajn má nějaké velmi cenné a důležité informace týkající se pradávné historie planety.“
„Ať již se jednalo o technologie anebo o texty, které bránu v zásadě potvrzují, on to hodlal zveřejnit široké veřejnosti.“
T. Blair a G. Bush
V onom pojednání nazvaném „Exopolitický náhled na preventivní válku proti Iráku“ uvádí, že existuje důkaz pro dlouhotrvající mimozemské zapojování v této oblasti, které sahá do samotných začátků sumerské civilizace, která kdysi vládla úrodné zemi podél břehů Eufratu.
Odvolává se tedy na tvrzení historika Zecharia Sitchina o „Nefilim“, skupině nějakých 200 mimozemšťanů, kteří se vzbouřili proti svým nadřízeným, Elohimům, a rozhodli se interagovat či dokonce utvářet rané civilizace na Zemi.
Tato tvrzení se soustřeďují kolem myšlenky, že Nibiru má velmi excentrickou oběžnou dráhu, jež ji někdy umožňuje přiblížit se k Zemi – na oběžnou dráhu mezi Marsem a Jupiterem, přičemž ale nejčastěji se nachází ztracena v temnotě vnějšku Sluneční soustavy.
Hypotézu o Nibiru částečně podpořily práce astronomů Chada Trujillo a Scotta Shepparda, kteří v roce 2014 předvedli možnost velkého planetárního tělesa, ukrývajícího se na vnějších úrovních Sluneční soustavy.
Jejich hypotéza však neumožňuje, aby takováto planeta velikosti super-Země putovala do pásu asteroidů.
Salla si je však jist, že tyto dvě skupiny mimozemšťanů (Nefilim a Elohim – pozn. red.), které společně nazývá ANNUKAI, pravidelně navštěvují lidstvo v cyklu 3 600 let, který je v souladu s nejbližšími příblíženími této planety k Zemi.
Zdroj: 1