Nejdřív bezpilotní letouny, a teď i korvety – loděnice Okean ve městě Mykolajiv podepsala s tureckým státním obranným koncernem dohodu o dodávkách série hladinových lodí pro ukrajinské vojenské námořnictvo. Ukrajina počítá s tím, že se za pomoci Turecka stane silnou vojensko-námořní velmocí. (Foto: Wikimedia)
Avšak, zatímco Ankara s Kyjevem uzavírá jednu obrannou dohodu za druhou, sleduje v tomto regionu vlastní cíle.
Podnik v Mykolajivu byl vybrán podle výsledků výběrového řízení. Plánuje se vybudovat čtyři korvety, a to v souladu s mezivládní smlouvou, kterou uzavřeli prezidenti obou států již v říjnu. Očekává se, že první loď bude postavena v Turecku, v Istanbulských vojenských loděnicích, a výstavba ostatních bude zahájena už na Ukrajině.
Typ lodí nebyl oficiálně oznámen, odborníci jsou však přesvědčeni, že jde o korvety třídy Ada. V tureckém vojenském námořnictvu jsou nyní čtyři lodě tohoto projektu, které byly odevzdány do provozu v letech 2011 až 2019. Mají výtlak 2032 tun, samostatnost plavby až tři týdny, posádku z 93 lidí. Určení – protiponorkové operace a hlídkování v otevřeném moři. V konstrukci se široce používá technologií stealth.
Výzbroj – osm protilodních střel Garpun, 21 protiletadlových střel RIM-116 a dva 324mm torpédomety. Kromě toho loď na palubě nese námořní vrtulník S-70B Seahawk. Veškerá radioelektronická a radiolokační zařízení jsou turecké a francouzské výroby, loď má vysokou úroveň automatizace. Tyto korvety jsou dost efektivní a mohou značně posílit ukrajinské vojenské námořnictvo.
V každém případě Ankara poskytne Kyjevu mohutnější vojensko-námořní prostředky, než poskytují Američané. Připomeňme, že dříve USA předaly Ukrajině dvě použité hlídkové lodě typu Island. Kromě toho uzavřely Kyjev a Washington smlouvu o dodávkách 16 lehce vyzbrojených člunů Mark IV o výtlaku 72 tun. Všechny tyto lodě však nemohou čelit více méně vážnému loďstvu. A korvety Ada mohou nést protilodní střely, i když ne ty nejmodernější, ale i tak dost silné.
Ponaučení z Karabachu
Prodej čtyř korvet Kyjevu není první zbrojařskou dohodou mezi Ukrajinou a Tureckem. Byla podepsána také dohoda o společné výrobě bezpilotních letounů Bayraktar TB2, které se vyznamenaly v průběhu druhé karabašské války. V Ozbrojených silách Ukrajiny se ani netají tím, že v případě obnovení bojových akcí na Donbasu vsadí ukrajinská armáda také na moderní drony.
Kyjev má šest útočných tureckých bezpilotních letounů Bayraktar TB2 a několik set vysoce přesných raket pro ně. V roce 2021 má pak nakoupit dalších asi 15 dronů. A nejen to: Turecko se rozhodlo založit na Ukrajině společný podnik na jejich výrobu. Ozbrojené síly Ukrajiny (OS) tak získají možnost útočit ze vzduchu na cíle v DLR a LLR, aniž by své vojáky vystavovaly nebezpečí. Podle nejnovějších údajů hodlá Kyjev koupit ještě nejméně 48 bezpilotních letounů Bayraktar TB2.
Ankara zjevně si tak zřejmě hodlá připoutat Kyjev na dlouhou dobu ve vojensko-technickém plánu. Turečtí odborníci budou Ukrajince učit, jak zacházet s loděmi a drony, a budou mít na starosti také zásobování OS Ukrajiny náhradními díly a municí. Kromě toho se projednávají dodávky protitankových raketových kompletů, individuální výstroje pro vojáky a pěchotních zbraní.
Erdogan buduje vojensko-technickou spolupráci se Zelenským a vychází přitom samozřejmě z vlastních zájmů. Turecký prezident má plány také ohledně Krymu. V polovině října prohlásil, že Ankara neuznává poloostrov za ruský a podporuje územní celistvost Ukrajiny. Odůvodnil to péčí o zájmy krymských Tatarů.
„Když už chce Turecko opravdu podporovat tento národ, bude jediným správným rozhodnutím uznat právo obyvatel Krymu na sebeurčení a poskytnout toto právo většině představitelů tohoto národa, kteří zůstali na Krymu a dostali ruské pasy,“ okomentoval výroky tureckého prezidenta poslanec Státní dumy za Krymský region Andrej Kozenko.
Ve skutečnosti podle informace provládního tureckého informačního portálu Haberler územní celistvost Ukrajiny znepokojuje Erdogana nejméně. Podle analytiků tohoto portálu je toho názoru, že Rusko nespravedlivě vzalo Krym Osmanské říši v roce 1783 a musí ho vrátit. Takže Ankara hraje v tomto regionu vlastní hru, a nemá to nic společného se zájmy Kyjeva.
Strana války
Je třeba poznamenat, že vojensko-technická spolupráce s členskými zeměmi NATO vnucuje ukrajinským úřadům iluzi, že se „problém Donbasu“ dá vyřešit silovou cestou.
Koncem prosince doktor sociální ekonomiky Zinovij Svereda prohlásil, že „normandský formát“ nepřivedl zemi nikam, a proto je třeba do dialogu zapojit USA a Velkou Británii. Politolog navrhl připravovat se na útočné akce. Vyzval mimo jiné k tomu, aby byl Krymský most vyhozen do povětří, a aby byl ruskému Černomořskému loďstvu přichystán „nový Pearl Harbor“. Jenom tak je podle jeho názoru možné dosáhnout toho, že si západní spojenci budou Ukrajiny vážit jako „rovného partnera“.
A bývalý tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksandr Turčynov tvrdil, že okřídlené rakety R-360 komplexu Neptun mohou prý zničit ruské lodě v Černém a Azovském moři během několika minut.
Zazněly také jiné ostré výroky. Je ale zcela zřejmé, že po prvním pokusu o podobné „útočné akce“ bude následovat okamžitá a drtivá reakce.
Zdroj: 1