Grázlové na svobodě díky pochybení Hradu a Ministerstva spravedlnosti, posudkoví lékaři a korupce. A to v době prezidenta Havla. Společný jmenovatel jednoho z největších skandálů v naší zemi od roku 1989. Začneme chronologicky. Prezident Zeman před lety pustil na svobodu pravomocně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka. To odstartovalo sérií diskuzí, komentářů, článků v novinách, ale především velkou nevoli většiny obyvatel ČR. Ti samí občané však netušili, že dostat se z vězení na svobodu bylo kdysi poměrně snadné.
Dejme tomu, že tunelujete stát. Jenže vás chytnou, pár miliard se policajtům na poslední chvíli podaří zajistit, a vy půjdete na 10 let do kriminálu. Vám se však ve vězení nelíbí. Strava nic moc, spoluvězni různých kalibrů stále dokolečka škemrají cigarety a kafe, posloucháte nekonečné kecy o tom, jak je každý v kriminále obětí justičního omylu, že se jen občas trochu porvali v hospodě, takže hospoda musela na tři dny zavřít a nechat uklidit a vymalovat prostory, a jinak nic protizákonného. To už silně brnká na nervy.
A tak se při nejbližší návštěvě obrátíte na manželku, aby se spojila s právníky. A nabídla jim obchod. Ze zbylých a nezajištěných miliard zakopaných na zahradě kdesi na tajném místě dostali právníci velmi slušný honorář. Další peníze jim dala na úplatky příslušným posudkovým lékařům. Jednalo se o milión, desítky i stovky milionů korun. Tito lékaři pak vyhledali v archivech rentgeny skutečně smrtelných nemoci orgánů pacientů, přičemž drtivá většina z nich už byla dávno po smrti. Podplacení lékaři nejvíce potřebovali rentgeny rakoviny orgánů s metastázami. A tak se stane, že se z relativně zdravého člověka ze dne na den stanete těžce nemocným člověkem. Protože podle rentgenu trpíte rakovinou žaludku nebo tlustého střeva, plic, mozku, prostaty s trvale nepříznivou prognózou pouhých několika měsíců života.
Tímto postupem podle policie vznikla falešná dokumentace pro udělení prezidentské milosti. Posudky s doporučením lékařů pak doputovaly příslušnému oddělení Hradu. Žádost muselo schválit Ministerstvo spravedlnosti a celý spis se objevil na stole prezidenta ČR. A brány se otevřou a vy jdete z lochu na svobodu do první hospody. Následně odcestujete s baterií nejdražšího chlastu třeba na tři měsíce do nějaké vesnice v Rusku, kde se s láhví absintu ´zázračně´ uzdravíte u lidového léčitele, a vrátíte se zpět ke své milované. Živ a zdráv, s miliardami schovanými ´na seně´.
O podvodech při udělování milostí jsem se dozvěděl v jistých složkách státní správy někdy v roce 1999. Celý případ spadl do kategorie Přísně tajné (PT). Až po neuvěřitelných třech letech prošetřování a vyšetřování mně tuto kauzu na kameru potvrdil tehdejší první místopředseda vlády a ministr vnitra Stanislav Gross. Podle jeho slov se mohlo jednat řádově o desítky případů zfalšovaných podkladů. S Grossem jsem se sešel v polovině prosince 2002. Bylo to na chodbách Sněmovny. Zašli jsme do ústraní, na terasu budovy Sněmovny za barem. Tam jsme si chvilku povídali. Podařilo se mi Grosse přesvědčit, že k případu poskytne vyjádření. Okamžitě jsem zavolal produkci, ať mi bleskem pošlou štáb, než si to ministr rozmyslí. Kluci dorazili a pak mi Gross na dvorku budovy poskytl klíčové informace. „Můžu se zeptat, kde jste na to přišel?“ zeptal se mě. „Ale no tak, pane ministře,“ odpověděl jsem. „No, to byla taková řečnická otázka.“ Pak Gross spustil a ještě toho dne jsem spolu s Pavlem Zunou ´repku´ napsal, ustříhal, pak následovala kontrola se střihačem, vedoucím vydání a režisérem, takže ještě toho večera se z PT kauzy stala na obrazovkách TV Nova věc veřejná. Sledovanost podle peoplemetrů dva miliony tři sta tisíc diváků.
Nastartoval se pozoruhodný kolotoč, který se v té době odehrával na úrovni Ministerstva spravedlnosti, vnitra, státního zastupitelství, Policejního prezidia, Hradu a vysokých činitelů našeho státu. Kauzu tehdy dozorovala náměstkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Zdeňka Galková. Když ji po odvysílání mé ´repky´ kontaktovali novináři zabývající se kriminalitou, nechala se slyšet, že zrovna nemá čas a že beztak o ničem neví. A ať jdou všichni pryč.
MF Dnes téma v zásadě ignorovala, ale pár věcí se objevilo na zpravodajských serverech. Deník Právo kauzu publikoval a doplnil reportáž o informace z vlastního pátrání.
Mluvčí Hradu poskytl na dotaz ČTK vyjádření, že prezident Havel kvůli odvysílané kauze prý hned po zprávách TV Nova telefonoval Grossovi, co se to vlastně děje. A vyčinil mu, že se o tak závažné záležitosti dozvěděl až z televize, a ne přímo od něj. Podivil i nad tím, že speciální a elitní policejní týmy prošetřovaly ´jeho lidi z Hradu a podhradí´, kterým bezmezně věřil. A nyní poprvé v této kauze přidám něco navíc. Šéf zpravodajství Pavel Zuna mi řekl, že o této kauze jej informoval tehdejší ředitel TV Nova Vladimír Železný. Náš ředitel se pohyboval ve VIP prostředí, potkával různé a vysoce vlivné osoby… a někdo z nich mu o milostech řekl. A aby to nevypadalo, že informaci o podvodech mně řekl sám Železný, musel jsem to ustříhat takovým způsobem, že nám to z čista a jasna řekl právě a jen Gross. Pavel přepsal studio a my to prostě hodili na Grosse. Reportáž už byla v bodovém scénáři programu Octopus s oranžovou, pak ´zelenou´, tedy připravenou k vysílání. A já vzal telefon, zavolal jsem Grossovi, abych mu to oznámil. Přesně tohle si ale ministr nepřál. Napadlo mě řešení. Řekl jsem mu, aby zavolal Havlovi ještě před zprávami a poskytl mu základní informace. To se podle všeho z nějakého důvodu nepovedlo.
Kauza samo sebou okamžitě zamířila do nejvyšších pater politiky. V českém vysílání BBC se moderátor opřel do místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti Pavla Rychetského. Ten až do posledního okamžiku kauzu bagatelizoval a označil ji za můj výmysl a manipulaci. Avšak pár dní po tomto vystoupení na vlnách ČRo výrazně, až zázračně otočil. Rychetský si totiž promluvil s několika vysokými činiteli MV ČR a Policejního prezidia a zjistil, že jsem odvysílal korektní reportáž, že jsem měl pravdu. Dokonce dodal, že „o prošetřování milostí se ví už nějakou dobu“.
Havel brzo pochopil, že o žádnou blamáž nejde. Znovu zavolal ministru vnitra Grossovi s otázkou, jak je možné, že o tak závažné kauze vedené v režimu Přísně tajné vědí novináři a TV Nova. Gross pak druhý den někde ve Sněmovně před novináři uvedl k úniku informací následující: „To, že se některé informace dostaly ven, je věc, která nás netěší, nicméně, odehrála se.“
Grossovo vystoupení v TV Nova zvedlo ze židle také tehdejší vedoucí Oddělení trestněprávního a milostí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Lenku Hoffmanovou. „Nevím, o co konkrétně jde. Nevím, na základě čeho probíhá vyšetřování,“ uvedla pro ČTK a tisk. Druhý den Policie ČR vydala prohlášení, že „vyšetřování se netýká přímo Havla, ale některých pracovníků KPR a lidí, kteří jsou s Havlem v kontaktu.“
Den poté se znovu nechal slyšet ministr spravedlnosti Pavel Rychetský, který (připomínám) tvrdil, že jde o blamáž TV Nova a překrucování informací. Onoho dne se z toho elegantně vyvinil slovy „existuje podezření, že prezidentovi se v některých případech předkládaly žádosti o milost ne zcela korektně zpracované“.
Havlův mluvčí Ladislav Špaček se Havla a jeho Kanceláře zastal a pro média uvedl, že „celá záležitost má hodně zvláštní podtext. Ztrácím důvěru i k tomu, jak zacházela s výroky ministra vnitra,“ dodal. Dále mi přes média vyhuboval, že jsem před odvysíláním reportáže nekontaktoval Kancelář prezidenta nebo jeho jako mluvčího. To byla lež. Do KPR jsem se dovolal. Nějaká sekretářka mně slíbila, že předá informace Špačkovi. Záznam rozhovoru jsem pořídil na ´nahrávacím´, a to už nemohl zpochybnit.
Pak se tisk se obrátil na Ministerstvo vnitra ČR. Ministr Gross to ignoroval a požádal svoji mluvčí a moji bývalou kolegyní Gábinu Bártíkovou o to, aby poskytla médiím pár základních informací. Sama mluvčí před novináře nakonec nešla. Po svém podřízeném Vorlíčkovi novinářům vzkázala: „Odpověď žádejte na Policejním prezidiu a státním zastupitelství.“ Když se houf novinářů přesunul na policii a státní zastupitelství, bylo jim z obou stran doporučeno, aby se obrátili zpět na ministerstvo vnitra.
„Podezření se dotýkají různých osob a soudních znalců,“ řekl po dalších několika dnech vysoký policejní důstojník, který si nepřál být v této věci jmenován. Prohlásil, že některé lékařské, psychiatrické a psychologické posudky mohly být skutečně zfalšované.
Medializací celé kauzy se zainteresované osoby ´ponořily´ do anonymity. Celý případ byl nakonec odložen, aniž by byl kdokoli potrestán. Bohužel, bylo to z velké části mojí vinou. Když jsem se snažil získat oficiální vyjádření, jeden elitní útvar bedlivě sledoval další chystanou blamáž pro udělení milosti. Policisté měli ustanovené osoby a pokud by se ´amnestie´ podařila, hodlali sebrat pár lidí. Takhle mi to řekl Gross. „Co se týče zfalšovaných podkladů, chtěla bych zdůraznit, že se už nic takového dávno neděje, protože tomu věnujeme zvýšenou pozornost,“ zdůraznila při telefonickém rozhovoru KPR.
Havel od nástupu do funkce v roce 1990 udělil podle zdrojů ČTK 1868 milostí. Po odvysílání reportáže jsem měl připravené další informace, některé z nich mířily na jisté osoby. Třeba i v Ústřední vojenské nemocnici. Dokonce se objevila neověřená informace o tom, že do kauzy byl namočen také Havlův osobní lékař Ilja Kotík. Zdůrazňuji, že jde o neověřenou informaci. Jinak já sám jsem měl nachystané pokračování kauzy, ve které figuroval i jeden známý Havlův kamarád z disentu. Dopadlo to tak, že žádné pokračování nebylo. Ředitel Vladimír Železný mně po Pavlu Zunovi vzkázal, že na další reportáže ´uvaluje´ embargo. Bylo to vcelku logické a po technické stránce pochopitelné. On sám se skandálu dozvěděl od někoho z VIP osob, se kterými se stýkal. Pokud by reportáž jen stínem mířila na Železného jako na zdroj informací, ve společnosti svých důvěrně blízkých podnikatelů, obchodníků, ale i třeba umělců by možná utrpěl jednou pro vždy veliký šrám.
Dnes už není žádná šance zjistit nic nového. Kolik z těchto milostí Havel podepsal kvůli podvodníkům, to už nikdo nikdy nezjistí. Ale možná by bylo fajn, kdyby novináři našli některého z amnestovaných a ´na smrt nemocných´ třeba na golfovém hřišti s láhví sektu a v doprovodu sličných dam a flotilou limuzín pro pozvané hosty…
Zdroj: 1