Přátelé, vypadá to, že žijeme v neexistujících republikách a že všechno, co politici napáchali od takzvaného rozdělení v roce 1992 je neplatné. Česká a Slovenská Federativní republika fakticky nikdy nezanikla, protože, cituji:
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
ČL. 1
(1) V referendu mohou být předloženy občanům České a Slovenské Federativní Republiky k rozhodnutí zásadní otázky formy státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) O návrhu na vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z České a Slovenské Federativní Republiky lze rozhodnout jen referendem.
Konec citace.
Pokud referendum neproběhlo, rozdělení bylo nezákonné a existence ČSFR trvá, nejsme tudíž členy EU, nejsme členy NATO.
Co vy na to? Je to úmysl nebo bordel? Co já na to? Nic. (ZDE)
327
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 18. července 1991
o referendu
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
ČL. 1
(1) V referendu mohou být předloženy občanům České a Slovenské Federativní Republiky k rozhodnutí zásadní otázky formy státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) O návrhu na vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z České a Slovenské Federativní Republiky lze rozhodnout jen referendem.
(3) Hlasovací právo má v České republice každý, kdo je oprávněn volit do České národní rady. Hlasovací právo má ve Slovenské republice každý, kdo je oprávněn volit do Slovenské národní rady.
ČL. 2
Referendum vyhlašuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky oznámením ve Sbírce zákonů.
ČL. 3
(1) Prezident České a Slovenské Federativní Republiky vyhlásí referendum současně v obou republikách, navrhne-li mu to Federální shromáždění po vyjádření České národní rady a Slovenské národní rady, a to do 15 dnů od doručení návrhu.
(2) Prezident České a Slovenské Federativní Republiky vyhlásí referendum podle čl. 1 odst. 2 v České republice na návrh České národní rady a ve Slovenské republice na návrh Slovenské národní rady, a to do 15 dnů od doručení návrhu.
(3) Prezident České a Slovenské Federativní Republiky může ve lhůtě podle odstavců 1 a 2 odmítnout návrh na vyhlášení referenda, jestliže navržené otázky, které mají být v referendu předloženy, nejsou jednoznačné nebo srozumitelné. V takovém případě návrh s připomínkami vrátí příslušnému zákonodárnému sboru. Pokud tento zákonodárný sbor na původních otázkách trvá, prezident České a Slovenské Federativní Republiky referendum vyhlásí do 15 dnů od opětovného doručení návrhu.
(4) Referendum se vykoná do 90 dnů ode dne, kdy prezident České a Slovenské Federativní Republiky obdržel návrh podle odstavce 1 , 2 nebo 3 .
ČL. 4
Referendum podle tohoto ústavního zákona lze konat nejpozději pět měsíců před uplynutím volebního období Federálního shromáždění a národních rad.
ČL. 5
(1) Návrh předložený v referendu podle čl. 3 odst. 1 je přijat, vyslovila-li se pro něj nadpoloviční většina oprávněných voličů v každé z republik.
(2) Návrh předložený v referendu podle čl. 3 odst. 2 je přijat, vyslovila-li se pro něj nadpoloviční většina oprávněných voličů republiky.
(3) Rozhodnutí přijaté v referendu provedeném podle ustanovení čl. 3 odst. 1 vyhlašuje předsednictvo Federálního shromáždění ve Sbírce zákonů obdobně jako zákony Federálního shromáždění; rozhodnutí přijaté v referendu provedeném podle ustanovení čl. 3 odst. 2 vyhlašují předsednictva národních rad republik ve Sbírce zákonů obdobně jako zákony národních rad.
(4) Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky přezkoumá na žádost předsednictva Federálního shromáždění nebo předsednictva národních rad ústavnost postupu referenda před vyhlášením jeho výsledku.
(5) Referendum vykonané podle tohoto zákona se může o stejné otázce opakovat nejdříve za 5 let.
ČL. 6
(1) Výsledek referenda vyhlášeného podle čl. 1 odst. 1 má závaznost ústavního zákona.
(2) Je-li návrh podle čl. 1 odst. 2 přijat alespoň v jedné z republik, zanikne Česká a Slovenská Federativní Republika uplynutím jednoho roku od vyhlášení výsledku referenda; její působnost přechází na Českou republiku a Slovenskou republiku, jimž pak přísluší plný výkon státní svrchovanosti.
(3) Ústavní zákon Federálního shromáždění upraví přechod majetku z vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku. Stejně tak upraví státní finanční aktiva a pasiva České a Slovenské Federativní Republiky, měnové rezervy, hmotné federální rezervy a majetek České a Slovenské Federativní Republiky nacházející se mimo její území.
ČL. 7
Zákon Federálního shromáždění stanoví způsob provádění referenda.
ČL. 8
1. Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se doplňuje takto:
a) v článku 41 se za slova „a k jejich změně,“ vkládají slova „k přijetí návrhu na vyhlášení referenda, „,
b) v článku 58 odst. 1 se za slovo „federace,“ vkládají slova „usnášet se o návrhu na vyhlášení referenda, „.
2. Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se doplňuje takto:
v článku 2 odst. 2 se tečka za slovem „voleny“ nahrazuje čárkou a na konci se doplňují slova „a lidovým hlasováním (referendem). „.
ČL. 9
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.