Čas od popravy (exekuce) novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky se začíná počítat na týdny a dopadení pachatelů je čím dále nejistější.
Pokud za vraždou stojí mafie, a to je zatím nejpravděpodobnější, bude dopadení pachatelů velice obtížné, ne-li nemožné. Pilíře na kterých mafie stojí jsou totiž tři. Omerta, vendeta a exekuce.
Člen mafie, nebo osoba s ní spolupracující, je povinen mlčet o všem s čím se v rámci aktivit mafie dostal do kontaktu. Tak zní zákon omerty, neboli mlčenlivosti. Za porušení omerty následuje vendeta (pomsta). Její krajní forma je exekuce nespolehlivé osoby, nebo osoby ohrožující zájmy mafie. V souvislosti s mafií je skutečně možno hovořit o exekuci, neboli popravě, protože tomuto aktu předchází rozsudek smrti, který vynáší kápo, většinou po konzultaci s kmotry či dalšími členy vedení mafie. K provedení exekuce je zvolen buď profesionál, nebo je využita k zasvěcujícímu rituálu novice. Kdo jednou zavraždí, bude mlčet navždy . Dopadnout osobu, která není v policejních registrech v podezření z vraždy je vždy těžší, nežli najít osobu, která se již vyskytla v souvislosti s nějakou vraždou i když vrahem být nemusí.
Pojmem poprava je některými novináři označována zcela nesprávně i prostá vražda v afektu, loupežná vražda atd. , tedy usmrcení bez rozsudku. V mafii je k provedení usmrcení zapotřebí rozsudku vedení, neboť mafie je především výdělečná organizace a jakékoliv násilí, natož usmrcení, vede k poškození hlavního zájmu mafie, kterým je rentabilní podnikání, byť na hraně , nebo většinou za hranou zákona. Usmrcení člověka totiž okamžitě generuje zvýšenou aktivitu bezpečnostních orgánů státu, která podnikání mafie narušuje, často i na určitou dobu znemožní, což přináší obchodní ztrátu.
Novinář Jan Kuciak a jeho snoubenka byli usmrceni profesionálně. V obci, kde žili, jsou instalovány kamery, které, zdá se zatím, nic nezaznamenaly. V místě tudíž musela mafie provést průzkum, jehož výsledkem bylo, že vrah či vrazi se dostali k domu obětí zadem, přes zahrady a ploty. Jestliže Ján Kuciak byl v garáži a jeho snoubenka v domě, neměli problém se vstupem, neboť Kuciak zřejmě za sebou dveře nezavřel na zámek. Na čase vraždy se vyšetřovatelé neshodují a rozdíl odhadu tvoří řádově hodiny. Nejhorší však je, že těla obětí byla nalezena se zpožděním desítek hodin, možná jednoho až dvou dnů. To umožnilo vrahovi či vrahům bezpečně dorazit třeba až do Itálie, či ještě dále. Slovenská policie také nesdělila, zda projektily, které obě oběti usmrtily, byly vypáleny ze stejné zbraně. Pokud by byly stejného kalibru a byly poznamenány stejným rýhováním hlavně,byl vrah jeden. Již byla vyloučena i možnost, že vrah s oběťmi popíjel kávu, tudíž se znali. Kuciak měl ve zvyku snídat kávu i čaj dohromady.
Nikdo prý neslyšel výstřely. To je možné, neboť vrah měl nejspíše zbraň opatřenou tlumičem. V tom případě výstřely v domě neslyšel ani Kuciak v garáži, neboť dle informací v médiích byla nejdříve usmrcena jeho snoubenka. Nikdo z vesničanů neviděl v době předpokládaného termínu vraždy nic podezřelého. Obávám se, že i kdyby viděl, policii to nesdělí. Zákon omerty se totiž vztahuje i na případné svědky a to se všemi důsledky vendety, jež mohou vést až k usmrcení (exekuci) nezaujatého svědka, který jinak nemá s případem co do činění. Lidé to vědí a bojí se svědčit.
Zdá se, že stát a jeho bezpečnostní orgány si s mafii již po staletí nevědí rady. Není to tak docela pravda. Sicilskou mafii se jednou v historii podařilo totálně zlikvidovat. Bylo to , bohužel, za vlády Mussoliniho, tedy ve fašistické Itálii. Jeho černé košile provedly jednoho dne , bez jakéhokoliv soudu, organizovaný zásah a vystřílely na Sicílii všechny mafiány i s rodinami. Tím zabránily vendetě. Nezůstal nikdo z mafiánů, nebo lidí s mafií spolupracujících, kdo by vendetu provedl. Na Sicílii byl od mafie pokoj až do vylodění spojenců v létě 1943. Podle nepotvrzených informací, členové mafie , kteří se zachránili útěkem do USA, navázali na Sicílii kontakt s lidmi na které se mohli spolehnout a pomohli zpravodajskými informacemi vyloďovací operaci spojenců. Přes všechny potíže se v demokratickém režimu i mafii dýchá svobodněji.
Václav Makrlík