„Lidé, kteří pracují jako tajní agenti, znají rizika ze strany nepřátel Ameriky, ale neměli by mít obavy ze zpolitizované odvety od jejích přátel“ — The Wall Street Journal.
Tito úředníci neměli být nikdy stíháni před soudem; před podobnými žalobami by měli být chráněni. Trestní stíhání je zrada těch, kteří tvrdě pracovali, aby zabránili dalším masakrům a poškodili infrastrukturu džihádistů.
To je ta nejdůležitější lekce: naši špioni a úředníci zapojení do války proti islámskému terorismu, jako ti, kteří zabránili dalšímu 11. září, se nyní neobávají pouze hněvu džihádistů, ale i honu na čarodějnice ze strany médií a justice.
Jedna z nejdůležitějších kapitol ve válce s terorem byla přepsána a z morálního hlediska obrácena naruby. Islámští teroristé, kteří byli zatčeni a deportováni, se pro liberální kruhy stali „celebritami„, zatímco agenti CIA, kteří je vyslýchali, jsou souzeni a finančně likvidováni uloženými tresty za to, že se legálně snažili chránit životy Američanů.
Guantánamo se prý stalo „novodobým gulagem„, psychologové, kteří vyslýchali vraha, jenž uřízl hlavu Danielu Pearlovi, byli obviněni, že to dělali „za peníze„, utajená detenční centra v polských a litevských lesích jsou přirovnávána k nacistickým koncentračním táborům a američtí právníci a úředníci, kteří vedli válku s terorem, jsou přirovnáváni k Němcům oběšeným v Norimberku.
„Za pouhých několik měsíců vrátil Obama CIA zpátky k 10. září, do kultury založené na vyhýbání se riziku za každou cenu a váhavosti, která přispěla k neštěstí 11. září“, napsal Bruce Thornton ve své knize The Wages of Appeasement (Důsledky appeasementu). Několik příkladů Obamovy politiky zahrnuje nařízení zveřejnit zprávy Ministerstva spravedlnosti o prověřování zvláštních vyšetřovacích technik kvůli jejich legalitě. Tehdejší ministr spravedlnosti Eric Holder jmenoval zvláštního státního zástupce, aby prozkoumal, zda úředníci CIA, kteří se podíleli na vyšetřovacím programu, porušili zákon.
K soudu se nicméně tato kauza dostala až nyní. Federální soudce ve Spokane, ve státě Washington, zahájil jeden z nejdůležitějších procesů v novodobé americké historii. Poprvé od 11. září byli před soud předvoláni tři američtí občané, kteří se podíleli na výsleších islámských teroristů. Deník The New York Times zveřejnil video, na kterém jsou zachyceny jejich výpovědi. Federální soud ve Spokane vyslechl Bruce Jessena, Jamese Mitchella a Jose Rodrigueze ohledně jejich role ve válce proti teroru. Tito muži patří mezi hrdiny, kteří zabránili dalšímu 11. září – přitom nyní sedí na lavici obžalovaných.
„Něco vám povím“, vypovídal Bruce Jessen.
„Předminulé vánoce mi zavolali ze CIA – moje vnoučata a dcera se zetěm žijí s námi. Máte 15 minut na opuštění domu, protože Islámský stát našel někoho, kdo zabije vás i vaši rodinu…To není jediná hrozba, kterou jsem za ta léta dostal. Dostal jsem jich spoustu. Ale já se nebojím, plnil jsem svoji povinnost, vedl jsem s nimi válku, a postavím se jim znovu, ale nechci, aby do toho tahali moji rodinu… Ale když se stanete veřejnou osobou, tak se na vás vrhnou lidé jako SSCI (United States Senate Select Committee on Inteligence; výbor pověřený dohledem nad tajnými službami, pozn. překladatele) a [senátorka Dianne] Feinstein a ACLU (American Civil Liberties Union; nezisková organizace zaměřená na ochranu lidských práv, pozn. překladatele) a další, kteří vás obviňují z něčeho, co jste neudělal, zveřejní vaše jméno, dají jim vaši adresu, zveřejňují o vás články plné nesmyslů, a to je pak těžké.“
Jose Rodriguez, bývalý šéf tajné služby CIA, řekl před soudem, co bylo v sázce:
„George Washington nečelil nepříteli, jako je Al-Kajda. To jsou lidé, kteří chtějí zemřít jako mučedníci a považují zabíjení tisíců nevinných mužů, žen a dětí za ospravedlnitelné v rámci prosazování jejich věci. Způsobit pár nejhorším teroristům světa po několik dnů prvního měsíce jejich uvěznění trochu nepohodlí za záchranu tisíců životů stojí“.
John Rizzo rovněž vypovídal. V roce 2002, když George W. Bush podepsal výnos, podle kterého se Ženevské konvence nevztahují na teroristy, byl Rizzo jeho dočasným právním poradcem. „Ne, opravdu tady dnes nemohu sedět a tvrdit, že jsem proti tomu měl něco namítat“, řekl Rizzo.
Soudce Okresního soudu pro Východní okres státu Washington Justin L. Quackenbush nyní otevřel cestu k projednání věci v rámci standardního procesu, když odmítl žádost právních zástupců obviněných psychologů o vydání tzv. zkráceného rozsudku (kterým by bylo rozhodnuto bez rozsáhlého dokazování, pozn. překladatele). „Toto je historický den pro naše klienty a pro všechny, kteří se domáhají odpovědnosti za mučení,“ uvedl v tiskovém prohlášení právní zástupce ACLU Dror Ladin. „Rozhodnutí soudu znamená, že se osoby odpovědné za brutální a nezákonný program mučení CIA budou poprvé zodpovídat za to, co udělaly.“
Tito úředníci neměli být nikdy stíháni před soudem; před podobnými žalobami by měli být chráněni. Trestní stíhání je zrada těch, kteří tvrdě pracovali, aby zabránili dalším masakrům a poškodili infrastrukturu džihádistů.
Mnoho bývalých ředitelů CIA vysvětlilo, že program zdokonalených výslechových technik fungoval velmi dobře:
„Program vedl k zadržení vysoce postavených členů Al-Kajdy, čímž je vyřadil z boje. Vedl k narušení teroristických plánů a zabránil útokům s velkým počtem obětí, čímž zachránil životy Američanů a jejich spojenců. Přispěl enormně k tomu, co víme o Al-Kajdě jako organizaci, a pomohl tak formovat nejlepší způsob, jak na ni zaútočit, zmařit její plány a porazit ji“.
CIA se dovolávala prokazatelných úspěchů výslechového programu, jako byla razie, během které byl zabit Usáma bin Ládin, zadržení Josého Padilly, obviněného z úmyslu provést v USA útok špinavou jadernou bombou, zabránění útoku na americký konzulát v pákistánském Karáčí či druhé vlně útoků po 11. září, kdy teroristé chtěli unést letadlo a narazit s ním do Library Tower v Los Angeles.
Jessen a Mitchell nejsou jedinými psychology, kteří mají kvůli zapojení do výslechového programu nyní problémy. Problémy mají i vojenský psycholog Morgan Banks, bývalý ředitel Úřadu pro etiku Americké psychologické asociace Stephen Behnke, a bývalý předseda Asociace psychologů Joseph Matarazzo, který pro CIA údajně napsal posudek, podle kterého strádání z nedostatku spánku nepředstavuje „mučení“.
Jedním z nejvýznamnějších případů dopadení osoby ze strany CIA a jejího převezení do třetí země k provedení výslechu bylo zadržení Abu Omara v italském Miláně. Případ skončil odsouzením agentů CIA. Robert Seldon Lady, bývalý šéf CIA v Miláně, který byl do případu Abu Omara zapojen, byl zatčen a následně propuštěn v Panamě. V unikátním interview deník The Wall Street Journal napsal:
„Pan Lady, který měl v úmyslu odejít do výslužby, žít na farmě, kterou si koupil v italském Piemontu, a živit se jako bezpečnostní konzultant, dostal ten nejpřísnější trest osmi let vězení, který mu byl v odvolacím řízení prodloužen na devět. Ještě před podáním obžaloby požádal státní zástupce Armando Sparato o zabavení Ladyho domu a použití výtěžku jeho zpeněžení k odškodnění Abu Omara. Pan Lady z Itálie v roce 2005 uprchl, ale přišel o svůj majetek. Za oběť této kauze podle něj padlo i jeho 30 let trvající manželství.“
Další agentka CIA zapojená do milánského případu – Sabrina De Sousa unikla vězení pouze díky tomu, že byla omilostněna italskými orgány.
Evropský soud pro lidská práva odsoudil Makedonii za mimořádné zadržení německého občana na svém území a jeho následné předání CIA k dalšímu vyšetřování. Evropští soudci rovněž odsoudili Polsko za to, že na svém území hostilo jedno z tajných detenčních center CIA. Španělské soudy zahájily trestní řízení proti některým vysokým úředníkům Bushovy administrativy, včetně Johna Yoo a Jaye S. Bybeeho z Ministerstva spravedlnosti, a Williama Haynese, bývalého právníka Pentagonu. John Yoo, nyní profesor na University of California v Berkley, napsal v roce 2003 interní zprávu, ve které schválil výslechové techniky CIA. Německý advokát Wolfgang Kaleck na něj podal trestní oznámení. Erwin Chemerinsky, děkan Právnické fakulty University of California, požadoval, aby byl Yoo trestně stíhán. Johna Yoo žaloval i José Padilla, odsouzený americký terorista.
Nedávno podali právníci Evropského centra pro ústavní a lidská práva v Berlíně (ECCHR) trestní oznámení na Ginu Haspel, druhou nejvýše postavenou osobu v CIA hned po řediteli Mikeovi Pompeovi, a obvinili ji z účasti na zřízení tajného detenčního zařízení CIA nedaleko Bangkoku v Thajsku. Budou se američtí úředníci bát, že budou cestou do Evropy riskovat zatčení?
Deník The Wall Street Journal napsal minulý rok o případu Sabriny De Sousa:
„Hrozba terorismu je největší od 11. září, a to zrovna v době, kdy Západ omezil svoji schopnost sebeobrany… Ti, kdo pracují jako tajní agenti, znají rizika ze strany nepřátel Ameriky, ale neměli by mít obavy ze zpolitizované odvety od jejích přátel. To, že americká vláda nechala Sabrinu De Sousa na holičkách, demoralizuje všechny, kdo slouží v tajných službách, a to právě v okamžiku, kdy válka proti teroru vstupuje do nové nebezpečné fáze.“
A to je ta nejdůležitější lekce – naši stateční agenti a úředníci zapojení do války proti islámskému terorismu, jako ti, kteří zabránili dalšímu 11. září, se nyní neobávají pouze hněvu džihádistů, ale i honu na čarodějnice ze strany západních médií a justice.
Jak řekl James E. Mitchell, „stíháním toho, co USA a Západ vykonaly ve válce proti teroru, se postavíme na morální výšinu, ze které budeme koukat do kouřící díry, na jejímž místě stálo několik obytných bloků“.
Giulio Meotti, redaktor kulturní rubriky deníku Il Foglio, je italský novinář a publicista.
Zdroj: 1