Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, aby se zúčastnil srpnového summitu „krymské platformy“, sdělila ve čtvrtek tisková služba kanceláře ukrajinského prezidenta. (Foto: Flickr)
Ještě předtím ve čtvrtek Stoltenberg uvedl, že se Zelenským telefonicky diskutoval o reformách a situaci v oblasti Černého moře.
„Volodymyr Zelenskyj pozval Jense Stoltenberga k účasti na oslavách 30. výročí nezávislosti Ukrajiny a na summitu Krymské platformy v srpnu tohoto roku. Generální tajemník NATO sdělil, že o této možnosti vážně uvažuje,“ uvádí se ve zprávě.
Podle údajů tiskové služby Zelenskyj a Stoltenberg během telefonního rozhovoru kladně zhodnotili spolupráci mezi Ukrajinou a NATO při překonávání pandemie covidu-19. Prezident poděkoval za rozhodnutí zakoupit pro Ukrajinu lékařské vybavení od svěřeneckého fondu NATO.
Kromě toho strany diskutovaly o realizaci euroatlantického kurzu Ukrajiny a možnosti prohloubení praktické spolupráce s NATO. Zelenskyj uvedl, že Ukrajina pokračuje v euroatlantických reformách a modernizaci bezpečnostního a obranného sektoru, a rovněž prohlásil, že pro Kyjev jsou nejdůležitější otázkou vyhlídky na získání akčního plánu pro členství v NATO. Stoltenberg pozitivně zhodnotil pokrok v mnoha otázkách a zaměření Ukrajiny na pokračování reformy obranného sektoru.
Zelenskyj také vyjádřil podporu rozšíření rozsahu aktivit NATO v oblasti Černého moře a prohlásil, že Ukrajina má zájem o zvýšení přítomnosti sil členských států aliance v Černém moři. Stoltenberg poznamenal, že NATO se bude snažit zvýšit svou přítomnost v Černém moři, a již byl učiněn začátek.
Prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve označil odchod Krymu z Ukrajiny za „hroznou chybu, kterou je třeba napravit“, a podle jeho slov budou následovat jasná opatření. Řekl, že mezinárodní summit o „návratu kontroly nad Krymem“, iniciovaný ukrajinskou stranou, se stane platformou, která shromáždí mezinárodní partnery podporující územní celistvost a suverenitu Ukrajiny. Summit „krymské platformy“ je naplánován na 23. srpna, v předvečer Dne nezávislosti Ukrajiny.
Krym se stal ruským regionem poté, co se tam v březnu 2014 konalo referendum, v němž se pro připojení k Rusku vyslovilo 96,77 % krymských voličů a 95,6 % obyvatel Sevastopolu. Ukrajina stále považuje Krym za své vlastní, ale dočasně okupované území. Vedení RF opakovaně prohlašovalo, že obyvatelé Krymu demokraticky, v plném souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN, hlasovali pro znovusjednocení s Ruskem. Podle ruského prezidenta je otázka Krymu „definitivně uzavřena“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve v rozhovoru pro televizní stanici HBO prohlásil, že členství v Severoatlantické alianci je pro Kyjev prioritou a jednou z klíčových bezpečnostních otázek v Evropě, kromě toho se obrátil na amerického prezidenta Joe Bidena s otázkou, proč Ukrajina dosud není členem aliance. Jak později řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, aby se Ukrajina mohla stát členem NATO, musí projít určitou cestu: získat akční plán členství a konsensuální rozhodnutí všech členských států.
Nejvyšší rada Ukrajiny v prosinci 2014 pozměnila dva zákony, přičemž odmítla postavení státu mimo alianci. V červnu 2016 byly přijaty další změny, které definují vstup do NATO jako cíl zahraniční politiky země. V únoru 2019 přijal ukrajinský parlament dodatky k ústavě, které potvrzují směřování země k EU a NATO. Ukrajina je šestým státem, který získal status partnera NATO s rozšířenými možnostmi. Dříve tento status získala Austrálie, Finsko, Gruzie, Jordánsko a Švédsko. Status partnera „rozšířených možností“ v NATO byl zaveden v roce 2014 s cílem vybudovat hlubší a specializovanější bilaterální vztahy.
Zdroj: 1