Začátkem února americká armáda odrážela útok skupiny syrských bojovníků na kurdský tábor. Zprávy a média informovaly, že stovky útočníků, včetně ruských vojáků, byly zabity.
Nicméně časopis Der Spiegel provedl vlastní šetření a zjistil, že se Rusové neúčastnili bojů: několik členů žoldnéřské skupiny „skupiny Wagner“ bylo jen ve špatný čas ve vedlejší vesnici, která se dostala pod palbu Američanů.
Nedávno bylo bylo hlášeno, že na začátku února byly stovky ruských vojáků zabity americkými nálety v Sýrii, ale šetření německého časopisu Der Spiegel ukázalo, že tomu tak nebylo.
8.února americká armáda uvedla, že došlo k zastavení útoku, „provládních síl Bašára Asada“ na tábor demokratických sil Sýrie pod vedením Kurdů, které USA podporují. Asadovi vojáci údajně zaútočili na kurdský tábor s těžkými vojenských vozidly a US Air Force v reakci odpověděly a zabily víc než stovku útočníků v sebeobranném aktu.
Co se však v noci skutečně stalo v oblasti malých, částečně opuštěných vesnic na východní straně Eufratu?
Jak píše korespondent Christoph Reuter, tým pracovníků Der Spiegel se v posledních dvou týdnech snažil rekonstruovat události těchto dnů, provedl rozhovory se svědky a účastníky bojů, hovořil se zaměstnancem jediné nemocnice v Deir az-Zouru, a zaměstnancem místního vojenského letiště. V důsledku toho se novinářům podařilo obnovit úplný obraz, odlišný od údajů, které jsou šířeny v mezinárodních médiích.
Jak uvedl Der Spiegel, už v 17 hodin 7. února se asi 250 mužů pokusilo zorganizovat most ze západu k východnímu břehu řeky Eufratu. Jednalo se o zástupce dvou syrských militantních jednotek, které s podporou Íránu bojují za režim Bašara Asada. Také byli vojáci ze 4. divize, afghánských a iráckých bojovníků a dvě brigády pod íránským velením. Podle očitých svědků tam Rusové nebyli.
USA a Rusko se již dříve dohodly na uspořádání jakési hranici řekou Eufrat – v západní části řeky se nacházejí vojáky Asada a jeho spojenci, na východě – Syrské demokratické síly, které chrání Američani, npřipomněl časopis.
Zaznamenaný pokus organizovat přejezd na východní stranu řeky považovali Američané za útok, provedli řadu varovných výstřelů – a „útočící“ ustoupili. Nikdo nebyl zraněn, tvrdí autor článku. Nicméně se nevzdali: dvakrát tolik lidí ze stejné ozbrojené skupiny po setmění překročilo Eufrat a bez povšimnutí dosáhli vesnice Marrat na východním pobřeží. Když se asi 22 hodin znovu pohnuli směrem k táboru Demokratických sil Sýrie, Američané spustili palbu. Podle americké strany po 20 nebo 30 dělostřeleckých granátech asi 500 metrů od štábu kurdské jednotky koaliční síly zaútočily jak ze země, tak ze vzduchu.
„A to bylo hodně měkce řečeno,“ zdůraznil Christoph Reuter. Když přibližně ve stejnou dobu, další skupina syrských šíitských milicí napadla bojovníky stejného kurdského tábora u obce Tabia, Američané odpověděli všemi dostupnými prostředky ničení, uvedla publikace. Použili raketami ozbrojené bezpilotní letouny, úderné vrtulníky a těžké letouny AC-130 k útokům na pozemní cíle, rakety a dělostřelectvo. V noci udeřili i později ráno, kdy skupina syrských milic, která přišla jen proto, aby vyzvedla mrtvá těla. Američané pokračovali v útoku 9. února, kdy se na východním břehu řeky objevila stejná ozbrojená nepřátelská skupina.
Podle účastníků událostí ze strany syrských milic, americká armáda zuřila kvůli tomu, s čím již dříve souhlasila, že někteří z bojovníků podporujících Bašára Asada, ale podílejících se na boji proti IS zůstane na východním břehu řeky – v případě, že počet nepřekročí 400 osob a pokud se bude klidně chovat. Tato část dohody však byla porušena. Navíc v blízkosti osady Tabia na východním břehu Eufratu bylo přítomno také malé množství ruských bojovníků. Nicméně, podle Syřanů, se na boji nepodíleli. Přesto jich až 20 z nich zemřelo. Celkem bylo více než 200 útočníků zabito: 80 syrských vojáků 4. divize, asi 100 Iráčanů a Afghánců, stejně jako asi 70 syrských povstalců.
Jak je uvedeno v článku, všechno se stalo v noci, ale kvůli ukvapeném stažení bojovníků z Tabie se situace zamotala. Zaměstnanec jediné hlavní nemocnice v Deir az-Zouru později oznámil, že tam bylo dodáno asi tucet těl Rusů. Letištní pracovník viděl, jak mrtvá těla byla naložena do dvou pickupů a odvezena k čekajícímu ruského dopravního vozidlu, které odjelo ve směru letiště na severním okraji Sýrie.
Následně byla identifikována identita devíti mrtvých Rusů, napsal Der Spiegel. Všichni byli členy soukromé vojenské společnosti známé jako „skupina Wagner“. Nicméně zpočátku informace šířené v médiích, že mrtvých Rusů bylo mohem více, několik set, se jakoby Kreml údajně snažil skrýt. Tato verze zněla tak přesvědčivě, že se ji západní zpravodajské agentury uchopily, a to navzdory tomu, že vláda v Moskvě tuto informaci nepotvrdila a mluvila jen o pěti zabitých ruských občanech. Ale v případě, když Kreml popírá nebo jen částečně uznává něco spojeného se syrskou válkou, jen to přidává příslušné verzi věrohodnosti – tím spíš, že se ruské ztráty v Sýrii stále bagatelizovaly, tvrdí německý novinář.
Jak poznamenal jeho syrský protějšek, původem z Tabie, který emigroval do Turecka a založil zpravodajský portál Euphates Post, ale udržovat kontakty v Sýrii, operace na začátku února nebyla ruským útokem s velkým počtem obětí z řad Rusů: „Rusové v Tabii prostě měli tu smůlu být na nesprávném místě v nesprávném čase.“