Čínská lidová republika zcela odmítla dovoz zkapalněného zemního plynu ze Spojených států, uvádí Reuters s odkazem na obchodníky a analytiky trhu s plynem.

Jde o válku

V loňském roce koupila Čína od Spojených států 3,6 milionů tun zkapalněného zemního plynu. USA se tak staly druhou zemí po Austrálii (4,8 milionů tun), která je největším poskytovatelem tohoto typu paliva Číně. Vytěsnily také na třetí místo Katar (2,7 milionů tun).

V letošním roce však vývoz amerického LNG do Číny neustále klesal a do srpna nepřesáhl ani milion tun (oproti 2,1 milionům za stejné období v roce 2017), přestože Čína obecně zvýšila dovoz plynu o 17 %.
V září Washington uložil 25% daň na více než tři sta druhů čínského zboží. Peking reagoval zvýšením cla na dovoz ze Spojených států. Právě na americký LNG byla uvalena 10% cla.

V září se zastavily také dodávky americké ropy do Číny. Podle prezidenta Čínských obchodníků s energiemi Xie Chunlina čínští dovozci odmítli nakupovat černé zlato ze Spojených států. Západní média však uvádějí, že se takto rozhodli Američané.

Bolestná rána

„Plynový útok“ Pekingu by mohl vyjít Washington velmi draze. Zaprvé vývozci z USA ztrácejí velké peníze. Loňské dodávky LNG do Číny přinesly miliardu dolarů měsíčně, zjistili analytici společnosti Thomson Reuters.

Zadruhé Spojené státy ztrácí přístup k perspektivnímu trhu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se Čínská lidová republika brzy stane největším dovozcem zemního plynu na světě a Japonsko obsadí druhé místo.

„To se stane v říjnu nebo v listopadu,“ uvedl vedoucí IEA Fatih Birol na konferenci Oil & Money v Londýně. „V příštím roce se odloučení Číny od Japonska zvýší.“

Zatřetí utrpí újmu strategické plány Washingtonu na výrobu LNG. Podle IEA bude v příštích pěti letech růst trh zkapalněného zemního plynu a na Spojené státy vychází přibližně 75 % tohoto růstu.

Do konce příštího roku se má kapacita výroby LNG v USA ztrojnásobit. Z 3,6 na 9,6 miliard kubických stop za den (zhruba 100 miliard kubíků za rok). V důsledku toho mají Spojené státy reálnou šanci stát se jedním ze světových lídrů v dodávkách zkapalněného zemního plynu spolu s Katarem a Austrálií.

Americké projekty jsou však určeny především pro prodej v Asii. Ztráta čínského trhu pohřbí tyto plány.

Podle analytiků poradenské firmy Edison kvůli ukončení amerického vývozu LNG do Číny téměř ztratila svůj význam výstavba továrny na zkapalňování plynu Magnolia LNG v Louisianě, která má mít kapacitu osm milionů tun za rok.

Pozastavení exportně orientovaných projektů povede k lokálnímu přebytku plynu na americkém trhu, který naruší příjmy plynárenských společností a přiměje je ke snížení rozsahu práce.

Takové vyhlídky ochladí zájem investorů o americký plynárenský průmysl, upozorňuje Edison.

Rusko vyhrává

„Zastavení Čínou nákupu amerického LNG hraje do karet konkurentům Spojených států, kteří jsou také zaměřeni na čínský trh. V prvé řadě jde o ruské projekty plynovodů,“ domnívá se ředitel pro výzkum poradenské společnosti WoodMakcenzie, Gilles Farrer.

Peking nyní nahrazuje americký plyn za LNG z Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
V případě spuštění plynovodu Síla Sibiře se však situace změní, protože ruský plyn je z hlediska ceny mnohem atraktivnější.

Saudská státní společnost Aramco, jejíž smluvní ceny slouží jako orientační pro Asii, nyní prodává zkapalněný plyn ve výši 655 USD za tunu, což odpovídá 470 USD za tisíc krychlových metrů. Ruský zemní plyn bude stát jeden a půl až dvakrát méně.

Největší trh

Je třeba mít na paměti, že plynovod Síla Sibiře, který bude uveden do provozu 20. prosince 2019, je určen k přepravě 38 miliard kubických metrů ruského plynu do Číny každoročně. Jedná se o zhruba o čtvrtinu více než je současný objem dodávek LNG do Číny (o něco více než 21 milionů tun ročně, což odpovídá 30 milionům krychlových metrů).

Nicméně by se nemělo očekávat, že ruský plyn zcela vytěsní LNG z čínského trhu.

Zaprvé Peking striktně dodržuje zásadu diverzifikace dodávek, a proto bude i nadále nakupovat plyn z jiných zemí z čistě politických důvodů.

Zadruhé potřeba Číny modrého paliva poroste rychleji než kapacita infrastruktury přepravy plynu.

Není náhoda, že v září při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v rámci Východního ekonomického fóra čínský lídr Si Ťin-pching nařídil svým podřízeným, aby se co nejdříve zkoordinovaly formality zahájení výstavby plynovodu Síla Sibiře 2 přes Altaj kapacitou asi 30 miliard krychlových metrů plynu ročně.

To však nemusí stačit. Podle odhadů Gazpromu bude do roku 2035 potřeba dodávat do Číny od 80 do 110 miliard kubických metrů ruského plynu, takže pravděpodobně bude potřeba postavit další plynovod.

Zdroj: 1