Boris Kiprijanovič dnes už 21letý chlapec tvrdí, že žil na Marsu a reinkarnoval se na Zem. Narozen jako dítě Indigo, žije v ruském Volgogradském kraji. Jeho znalosti a dovednosti, které prokázal už jako batole, fascinují nejen jeho rodiče ale také odborníky z celého světa.

Zatímco příběh může znít fantasticky a neuvěřitelně, jeho rodiče, dobře vzdělaní lidé jsou ve skutečnosti vyděšeni neuvěřitelným talentem svého syna. Dodnes se bojí, jak společnost přijme jejich syna. Poprvé si zvláštností všimla Borisova matka, která je mimochodem místní lékařka, když byl ještě dítě. Patnáct dní po narození umělo dítko samo držet hlavu bez pomoci. Několik málo měsíců na to řekl své první slovo „baba“ a poté s naprostou lehkostí pronášel těžší a těžší slova. Když bylo Borisovi jen a půl roku, začal číst.

Jeho rodiče tvrdí, že Boris získával znalosti nejen z vnějšího světa ale také prostřednictvím podivných kanálů. „Nikdy ho nikdo takové metody a praktiky neučil“ říká Borisova matka. „Jednou seděl v lotosovém sedu a začal nám vyprávět podrobná fakta o Marsu, planetárních systémech a jiných civilizacích, což nás pochopitelně zmátlo.“ Dodává žena.

Jak mohl malý chlapec vědět takové věci? S rostoucím věkem, se jeho fascinace vesmírem stala trvalým předmětem jeho diskuzí. Při jedné takové chlapech mluvil o jeho životě na Marsu a o tom, že rudá planeta je obývána dodnes i přes katastrofální škody, které utrpěla její atmosféra. Boris říká, že mimozemští lidé obývají města nacházející se pod povrchem Marsu.

Chlapec také mluvil o jeho návštěvách Země za účelem výzkumů, z dob, kdy byl ještě marťanem. Tato cesta se uskutečnila v dobách, kdy na Zemi žila Lemurská civilizace. O jejím pádu hovoří Boris jako o události, která se stala včera a říká, že jejich zánik byl výsledkem konce duchovního rozvoje.

Boris Kiprijanovič, ještě jako malý chlapec

Když mu matka přinesla knihu „Z koho jsme vznikli?“ od Ernsta Muldaševa, byl Boris nadšený. Jeho maminka si vzpomíná, jak dychtivě listoval knihou a pozoroval náčrtky Lemuriánů. Poté několik hodin nepřetržitě vyprávěl svým rodičům o této civilizace a jejich kultuře. Jeho matka si nemohla nevšimnout, že Lemurská civilizace žila na zemi před více než 70 000 lety a její občané byli devět metrů vysocí… „Jak si na tohle můžeš vzpomenout?“ zeptala se matka syna. „Můžu, vzpomínám si na to dobře, nikdo mi to neřekl, pamatuju si to, protože jsem to viděl.“ Zněla Borisova odpověď.

Knihy Muldaševa mladého chlapce opravdu zaujaly, další kniha „Hledání města Bohů“ vyvolala další vzpomínky. Boris prohlásil, že lidé starověké znalosti neobjeví pod Velkou pyramidou v Gíze. Tyto znalosti starověkých civilizací přijdou s objevem úplně jiné, nové pyramidy. „Lidský život se změní až po otevření Sfingy, které se rozpůlí ve dví, mechanismus pro otevření je někde za uchem, ale nevzpomínám si, kde přesně.“

Boris je jednou z tzv. Indigových dětí. Začínají se objevovat na Zemi jako důkaz nadcházející velké transformace planety. Společnost, a hlavně školství pro Borise znamenaly velké komplikace. Všude ve školách se profesoři snažili chlapce zbavit. Nikdo ho ve třídě nechtěl, protože hodiny neustále přerušoval tím, že opravoval učitele, kteří se podle něj mýlí. Nakonec musel chlapec ze škol úplně odejít a učit se jen se soukromým učitelem doma.