Už v prosinci má být podepsán „Globální kompakt (Global Compact) OSN pro bezpečnou, řízenou a pravidelnou migraci. Mainstream se doslova vysmívá každému, kdo před ním varuje. Ale proč ho tedy některé státy nechtějí podepsat a nač se vůbec podepisuje.
V květnu pohoršilo veřejnost, kdy EU jménem svých členských států podepsala Marakéšskou deklaraci – prý nezávaznou politickou deklaraci, přihlášení se k procesu organizované a řízené migrace. Prosystémová média se tehdy jako na povel začala vysmívat každému, kdo v tomto dokumentu viděl možné budoucí nebezpečí pro budoucnost evropských států a národů. Prý to všechno jsou „hoaxy„ a strašení dezinformátorů a konspirátorů.
V prosinci však má být, opět v marockém Marrákeši, podepsaný podobný dokument, jenže už ne pouze jako nezávazná politická deklarace, ale jako globální dohoda OSN, na níž se shodlo, a pod kterou má být podepsáno 192 členských států. Tedy podobný globální dokument, jako je například Všeobecná deklarace lidských práv.
Jaký je rozdíl mezi Marakéšskou deklarací, která byla podepsána na jaře a Globálním kompaktem, který má být v prosinci podepsán rovněž v Marakéši? Je tam zásadní rozdíl. Především v tom, že jde o globální závazek, jelikož se jedná o dokument na úrovni OSN. Tento Globální kompakt je součástí kontinuálního plánu na posilování migrace, jehož součástí je i takzvaný Rabatský proces více o něm například zde, takže Marakéšská deklarace, na kterou se globální kompakt dokonce odvolává. Přebírá z ní mnohé části, ale závazek už není jen mezi Afrikou a EU, ale týká se všech kontinentů, včetně Ameriky. Dalším rozdílem je, že se zdůrazňuje, že tu jde o trvalý, nekonečný řízený proces plánované migrace. To dokazuje, že migrace a vůbec ideologie neomarxizmu a multikulturalismu pronikla už i do OSN.
Ministr vnitra a pověřený ministr zahraničních věcí České republiky Jan Hamáček (ČSSD) říká : „Je třeba jasně zdůraznit, že tyto dokumenty nemají žádnou právní závaznost a ani vymahatelnost. Tyto dokumenty obsahují pouze seznam možných opatření, zásad a praktik, které je možné podle rozhodnutí zúčastněných států v jednotlivých migračních situacích uplatňovat.“
A tady je jádro pudla – ve zmíněném rámci, ve výpočtu možných opatření, ke kterým se státy zaváží, patrně nebude možnost zavřít hranice a říci: „obsazeno, toto je naše zem a kromě našich vlastních dětí již žádného nového spolubydlící momentálně nepotřebujeme a nechceme. „Případně říci:“ všichni, kteří jsou tu ilegálně, musí odejít. „
Podle dostupné verze dokumentu by v podstatě mělo na migraci vzniknout právo z kategorie lidských práv. Organizování migrace by z rukou státu mělo přejít na Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a na nevládní neziskové organizace – jinými slovy, do rukou nikým nevolených lidí, kterým nic nebude bránit být poslušnými vykonavateli vůle svých sponzorů. Institut národní politiky upozorňuje, že OSN tímto dokumentem cíleně přesouvá a ukládá odpovědnost z mateřských zemí migrantů, kde příčina migrace vzniká, na ekonomicky a sociálně velkorysé země vyspělého světa, kam převážně ekonomičtí migranti míří, čili převážně členské země EU.
A speciálně zemím EU hrozí ještě jedno nebezpečí: Evropská komise se chystá Globální kompakt podepsat jménem EU jako akt společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Tím by se měl stát pro členské země závazným, což znamená, že jeho neplnění by mohlo být trestáno ESD (Evropským soudním dvorem). Nesouhlas s takovým scénářem na úrovni Výboru stálých zástupců při Radě EU již údajně deklarovalo Polsko a Maďarsko. Jenže je možné, že jim to nepomůže: Evropská komise by totiž mohla jejich názor obejít tak, že by podpis Globálního kompaktu prohlásila například za akt spadající do oblasti celní unie, kde má nad členskými státy svrchovanou pravomoc. Podobnou metodu použila v minulosti například při jednáních o smlouvách CETA a TTIP.
Zdroj: 1