Ano, je to možné. Mohou nás očkovat výtěry pro nosní testy a útočit i na mozek

single-image

Nevím, zda to dělají, protože ty výtěry neprozkoumali žádní nezávislí výzkumníci, ale vždy jsem poukazoval, že naší vrchnosti zjevně dělá větší starosti testování než očkování. Skoro jako by ty vakcíny byly projektilem, ale testy spouští. A teď už také víme, že to dělat mohou. Jen se podívejte na vědu níže. (Foto: Johns Hopkins University)

Loading...

Výzkumníci zkonstruovali maličké strojky, jako efektivní nosiče léků

by Johns Hopkins University School of Medicine

Theragripper má rozměry asi jako zrnko prachu. Tento výtěrový tampón obsahuje tucty maličkých zařízeniček. Credit: Johns Hopkins University.

Výzkumníci na John Hopkins se nechali inspirovat parazitickými červy, kteří se svými ostrými zoubky prokousávají hostitelovými střevy, aby zkonstruovali maličká, mikroskopická zařízení ve tvaru hvězdy, která se mohou zavrtat do střevní sliznice a vypouštět do těla léky.

David Gracias Ph.D, profesor na Fakultě inženýrství John Hopkins University a gastroenterolog z John Hopkins Florin M. Selaru, M.D., ředitel Centra zánětlivých chorob střev na John Hopkins vedli tým výzkumníků a biomedicínských inženýrů, kteří zkonstruovali a otestovali mikroskopická zařízení měnící tvar, která napodobují způsob, jakým se ve střevech organizmu uchytává parazitický červ měchovec.

Ty „theragrippery“ zhotovené z kovu a tenkého, tvarově proměnlivého filmu navíc potaženého na teplo citlivým parafínovým voskem, každý o rozměrech zhruba zrnka prachu, mohou být potenciálně nosičem jakéhokoliv léku, který pak postupně uvolňují do těla.

Tým tyto výsledky publikoval tento týden jako hlavní článek v žurnálu Science Advances.

Postupné nebo dlouhodobé uvolňování léků patří už dávno k vytouženým cílům medicíny. Selaru vysvětluje, že problém s dlouhodobě uvolňovanými léky je ten, že musí úplně projít gastrointestinálním traktem, než dokončí uvolňování své medikace.

„Normálně stahy a uvolňování svalu střevního traktu dlouhodobě uvolňovaným lékům znemožňují, aby ve střevě zůstaly dost dlouho na to, aby pacient dostal plnou dávku,“ říká Selaru, který už více než 10 let spolupracuje s Gracias. „Pracuji na řešení tohoto problému konstrukcí malých nosičů léků, které se mohou autonomně uchytit ve střevní sliznici a udržet ve střevním traktu dávkování léku po žádanou dobu.“

Když je otevřený theragripper (terapeutický uchycovač) ponechán vystavený vnitřním teplotám těla, chytne se na střevní stěnu. Uvnitř má prostor pro malou dávku léku. Credit: Johns Hopkins University

Do střevního traktu lze vyslat stovky theragripperů). Jakmile parafínový vosk pokrývající uchycovače dosáhne teploty uvnitř těla, zařízení se autonomně přiblíží ke střevní stěně a uchytí se v ní. Tu přibližovací akci provedou maličká, šestibodové zařízení, která se zavrtají do sliznice a zůstanou přichycená k tlustému střevu, kde setrvají a postupně do těla uvolňují svou dávku léku. Nakonec theragrippery své uchycení ke tkáni uvolní a normální činností střevních svalů jsou ze střeva vypuzeny.

Převzato z původní výzkumnické přílohy

Gracias informuje o pokrocích na poli biomedicínského inženýrství v posledních letech.

„Zažili jsme zavádění dynamických, mikro-výrobou získaných chytrých zařízení, která lze řídit elektrickými či chemickými signály,“ říká. „Ale tyto uchycovače jsou tak malé, že by baterie, antény a další součásti už do nich nezapadly.“

Theragrippery, říká Gracias, nepotřebují elektřinu, bezdrátové signály nebo vnější řízení. „Místo toho fungují jako maličké, stisknuté pružiny s teplotně spouštěným povlakem na zařízení, která při teplotě těla uskladněnou energii samočinně uvolní.“

Výzkumníci z Johna Hopkinse zhotovili taková zařízení, kdy na 3palcový křemíkový plátek stačí asi na 6 000 theragripperů. Při svých pokusech na zvířatech do uchycovačů zaváděli léky na utišení bolesti. Studie výzkumníků zjistily, že zvířata, do nichž byly podány theragrippery, si ve svém krevním oběhu držela vyšší koncentrace léků utišujících bolest, než tomu bylo u kontrolní skupiny. Léky se v metabolismech testovaných subjektů držely skoro 12 hodin oproti dvěma hodinám u kontrolní skupiny.

„Takže jde vstříknout roj mikroskopických robotů.“

Řekněte Melindě Gatesové, že dnes už můžeme vstřikovat roboty.

Zdroj: wire.com

Loading...
loading...

Podělte se o svůj názor

Your email address will not be published.