Co se děje v Amazonii?
„Po dobu půl století je proces ekonomické integrace Amazonie založen na intenzivním využívání obnovitelných a neobnovitelných přírodních zdrojů, což přineslo významné environmentální změny v celé pánvi. Rozvoj venkova v Amazonii rychle posunul zemědělskou hranici, což mělo za následek rozsáhlé změny půdního pokryvu, ale zemědělství v Amazonii mělo nízkou produktivitu a není trvale neudržitelné. Ztráta biologické rozmanitosti a pokračující odlesňování povede k vysokému riziku nevratné změny tropických lesů. Na základě modelových studií bylo zjištěno, že Amazonka může mít dva „body zvratu“, a to zvýšení teploty o 4 °C nebo odlesnění přesahující 40 % lesní plochy. Pokud dojde k přestupku, může dojít k „savanizaci“ převážně jižní a východní části Amazonie. Tato oblast se za posledních 60 let zahřála o 1 °C a celkové odlesňování dosahuje 20 % zalesněné oblasti,“ napsali už před třemi lety autoři článku v odborném časopise PNAS.
Ona „savanizace“, tedy změna z lesního na „křovinoluční“ typ ekosystému znamená radikální změnu mikroklimatických poměrů v oblasti a zvýšené riziko požárů. Jde o jiný typ požárů než aktuálně probíhají v Rusku.
Kdo zapálil Amazonii?
Aktuálně hořící obrovské plochy deštných lesů mají obrovské dopady nejen na zdraví tamních obyvatel, do dýmu se zahalilo největší město Brazílie, které má obyvatel více, než celá Česká republika. Více než 12 milionům lidí se zkomplikoval život. Jenže ne nadarmo se tropické pralesy pokrývající část Brazílie nazývají deštnými.
Lokálně čas od času zapálí malou plochu blesk, tu a tam vzniknou místní požářiště, ale to se děje v těchto dnech nemá s přirozenými příčinami nic společného. Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) v zemi nově identifikoval 9507 nových ohnisek požárů, celkem jich plane kolem 72 000. Na otázku „Kdo zapálil Amazonii?“ není jednoznačná odpověď. Viníků totiž bude nejspíše celá řada.
Pod korunami amazonského pralesa se skrývá přírodní bohatství neuvěřitelné hodnoty a někteří publicisté a média spekulují, že část požárů má sloužit k vyhnání místních obyvatel z míst, kde by mohla začít probíhat těžba. Ostatně není to poprvé, co by podobné praktiky byly použity. Podle Amnesty International se ropná společnost Shell podílela na vraždách v Nigérii. Hospodářské noviny v roce 2017 citovaly Audrey Gaughran, jednu z ředitelek Amnesty International: „Důkazy, které jsme prozkoumali, ukazují, že Shell opakovaně povzbuzoval nigerijské vojáky, aby zasáhli proti protestujícím vesničanům, i když společnost věděla, že to povede k hrozným věcem jako nezákonným vraždám, mučení a vypalování vesnic.“
Na geologické bohatství Amazonie má spadeno celá řada společností a není vyloučeno, že požáry mohou být vhodným nátlakovým prostředkem. Zatímco těžit ropu nebo vzácné rudy si může dovolit jen bohatá společnost, založit si plantáž může, bráno z hlediska nákladů a náročnosti, v podstatě kdokoli. Není nutný drahý geologický průzkum podložený vědeckými analýzami a vrty, stačí kus pralesa vypálit. Popel krátkodobě půdu zúrodní a oheň prostor „vyčistí“. Proto jsou tisíce požárů připisovány zemědělcům, kteří posunují svá vyčerpaná pole o kus dál na nové území či se snaží čerstvě kolonizovat a „zúrodnit“ nové území.
Brutální červenec 2019
Minulý měsíc došlo ke spálení 2254 kilometrů čtverečních vegetace. Je to nárůst o 300–500 % v porovnání se stejným obdobím posledních čtyř let. Prezident Jair Bolsonaro je známý tím, že upřednostňuje ekonomické zájmy země před uchováním přírodního bohatství. Je to právě on, kdo se chystá rovněž legalizovat těžbu nerostného bohatství v domorodých rezervacích v Amazonii. A vzhledem k tomu, že tropický deštný prales hoří přirozeně špatně, je jasné, že požárům musí někdo „pomáhat“. V tomto případě se to na klima v celé žhavé mohutnosti svést nedá.
Zdroj: 1