Kosmické paprsky sehrály zvláštní roli ve vzniku života na Zemi, domnívají se vědci ze Stanfordské univerzity. Výsledky jejich výzkumu byly zveřejněny v časopise Astrophysical Journal. (Foto: NASA)
Podotýká se, že částice s vysokou energií, které pronikají do zemské atmosféry, mohly ovlivnit protoogranismy a donutit je k vypracování homochirality nebo stejné chirality, která je vlastní všem živým organismům.
Chiralita je schopnost molekuly mít dva tvary, které jsou zrcadlovými obrazy jeden druhého. Aby se tato vlastnost projevila, je nutný chirální střed molekuly – atom s několika substituenty. Takový střed mají molekuly DNA, RNA a aminokyselin. U živých organismů jsou sloučeniny homochirální, existují tedy pouze v jedné chirální formě, přičemž při zavedení do organismu zrcadlového izomeru této sloučeniny nebude plnit jeho funkci, a všechny biologické procesy za účasti této molekuly budou probíhat jinak.
Výzkumníci vyslovili předpoklad, že k homochirálnosti přivedly kosmické paprsky, a přesněji miony – magneticky polarizované zbytkové částice paprsků, které se rozptylují v atmosféře. Tyto částice existují pouhé dvě milionté vteřiny, po čemž se rozpadávají na elektrony se stejnou magnetickou orientací.
Podle názoru autorů studie, pronikavost mionů a jejich dceřiných elektronů mohla ovlivnit chirální molekuly na Zemi. Podle jejich názoru, kosmické záření původně mělo různý vliv na evoluci dvou chirálních forem molekul, kvůli čemuž získala jedna z nich převahu nad druhou. Takže pravotočivé DNA a RNA se vyvíjely velkou rychlostí a staly se stabilnějšími a vhodnými pro živé organismy.
Vědci kromě toho předpokládají, že existují-li ve Vesmíru jiné formy života, seřazují se sacharidy v DNA do pravotočivé konfigurace, stejně jako u živých organismů na Zemi.
Zdroj: 1