Senátor Pavel Fischer na svém účtu na sociální síti sdílel příspěvek, v němž rozebírá téma dostavby Jaderné elektrárny Dukovany. Vyjádřil se například k tomu, že vláda schválila model financování nového jaderného bloku, ale rozepsal se i o tom, že by dodavatelem řídicích a jiných systémů mohly být firmy z Ruska či Číny. Co si o tom dotyčný myslí? (Foto: Michal Kopecký / Boží muka Slavěťice)
Pavel Fischer na svém profilu na sociální síti připomněl, že česká vláda schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech. Vypadá to tedy, že by se stát měl na financování podílet ze 70 % a zbytek zaplatí společnost ČEZ. Očekávaná suma za nový jaderný blok by tak měla činit zhruba 162 miliard korun. Zdůraznil však, že do nákladů je třeba započítat i to, o čem vláda nemluví. O co se jedná?
„Za prvé, o investici, která ekonomicky zatíží ještě následující generace, se překotně rozhodlo v situaci hospodářského propadu způsobeného pandemií. A rozhodla o něm vláda, která nás nově zadlužuje v rekordní výši 500 miliard,“ uvádí.
Za druhé pak zmiňuje, že vláda zatím nechce vyloučit případné uchazeče, a to z bezpečnostních důvodů. To se mu však nezamlouvá a v této souvislosti hovoří o bezpečnostním riziku pro ČR.
„Dodavatelem řídicích a jiných systémů by tak mohla být i firma ze zemí s autoritářským režimem jako Rusko nebo Čína, které jsou nejčastěji zmiňovány. A to by bylo pro naši zemi obrovské bezpečnostní riziko! Vyloučit předem uchazeče z těchto zemí žádá opozice, doporučují to bezpečnostní experti, a rovněž bezpečnostní výbor Senátu vyzval vládu k tomuto kroku,“ připomněl.
Zopakoval však, že vláda ale dělá, že neslyší. Ptá se proto, jaké zájmy vlastně hájí – ty ruské, čínské nebo zájmy České republiky, kterým má sloužit?
Zpráva o ruském vlivu ve Velké Británii
Fischer pak svůj příspěvek pokračuje slovy, že shodou okolností den po tomto rozhodnutí vlády zveřejnil britský parlament dlouho očekávanou zprávu o ruském vlivu během kampaně před hlasováním o brexitu.
„Český premiér a ministr Havlíček by se měli pozorně začíst do toho, co Britové v parlamentu schválili: „Zatímco je stále ještě možné, že vztahy mezi Ruskem a Spojeným královstvím snad jednoho dne sníží stávající ohrožení Spojeného království, je nerealistické počítat s tím, že by se tak mohlo stát za současného ruského vedení.“,“ cituje.
Senátor tedy zdůrazňuje, že pokud Londýn, jako jaderná mocnost a člen Rady bezpečnosti OSN, vidí současné vedení v Kremlu jako překážku ke spolupráci s Ruskem, pak by jej zajímalo, proč to nevidí Praha.
„Má snad ministr Havlíček kouzelnou hůlku, s níž Českou republiku dostane do silnější vyjednávací pozice, než jakou má britský premiér, a nechá zmizet všechny bezpečnostní obavy? Pochybuji, protestuji a mám vážnou obavu, že pan vicepremiér z nějakých důvodů o bezpečnosti schálně mluvit nechce,“ napsal na Facebooku.
V závěru svého textu pak oznámil, že se z tohoto důvodu rozhodl zařadit na nejbližší schůzi senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost nový bod: Čeho Ruská federace usilovala docílit během kampaně před brexitem a v čem je zpráva britského parlamentu zajímavá z pohledu životních zájmů ČR. Zmínil se také o tom, že pana ministra osobně pozve, aby mohl poslouchat, zapojit se do diskuse a odpovědět na otázky, kterých prý bude hodně.
MZV RF okomentovalo britskou zprávu o „ruském vlivu“
Zprávu britského parlamentního výboru o údajném zasahování Moskvy do vnitřní politiky Spojeného království následně okomentovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Ta tuto zprávu označila za rusofobskou a falešnou.
„Vedlo to ke vzniku rostoucího odvětví zprostředkovatelů – právníků, finančníků a realitních kanceláří, kteří byli vědomě nebo nevědomky de facto agenti ruského státu,“ píše se v tiskové zprávě.
Dokument navíc obsahuje obvinění z „kybernetických útoků“ a ze „šíření dezinformací“. Zejména televizní síť RT a agenturu Sputnik obvinili z předpojatosti ohledně referenda 2016 o členství Velké Británie v Evropské unii. Tvrdí se, že v těchto médiích dominoval „protievropský“ postoj, a tak se snažili přesvědčit čtenáře a předplatitele sociálních sítí, aby hlasovali pro brexit, což bylo údajně výhodné pro ruské úřady. Autoři zprávy ale současně sami připustili, že „je prakticky nemožné prokázat vliv takových pokusů“.
Zmiňme, že text padesátistránkového dokumentu byl předán kanceláři předsedy vlády už loni v říjnu. Vláda tehdy publikaci zbrzdila s tím, že zveřejnění dokumentu musí předcházet „určité procesy“. Rozhodnutí bylo pravděpodobně odloženo až do vytvoření nového složení bezpečnostního výboru, k čemuž došlo tento týden.
Britský premiér Boris Johnson v jednom z rozhovorů prohlásil, že Londýn nemá informace o vměšování se Ruska do referenda o brexitu a dalších procesů.
Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve svém komentáři ke zveřejnění zprávy zdůraznil, že Rusko nikdy nezasahovalo do vnitřních záležitostí jiných států.
I ministr zahraničí Sergej Lavrov, když hovořil o údajném ruském zasahování do voleb v různých zemích, uvedl, že neexistují žádné skutečnosti, které by to potvrzovaly.
Zdroj: 1