V učebnicích dějepisu určených pro státní střední školy se již neobjeví starší historie, jako je Římská říše nebo Vikingové. Ze starší historie se budou děti učit pouze o holokaustu, Hitlerovi, druhé světové válce a postmoderní době z konce dvacátého století.
Švédský výbor pro vzdělání chce z učebních osnov pro děti od 13 do 15 let vyškrtnout učivo o antickém Řecku nebo Římské říši a stejně tak o švédském království v období, kdy ovládalo okolní země 1611-1718). Místo toho mají švédské děti věnovat více času otázkám klimatických změn, genderové problematice, kritické teorii, demokratickým hodnotám, imigraci, západní kolonialismus, obchod s otroky a nacionalismus. Důraz bude kladen na „postmodernistický pohled“ na společnost, spíše než na klasickou filozofickou tradici. Média se v tomto odvolávají na informace z deníku Svenska Dagbladet, pro který to měla uvést Anna Westerholmová, vedoucí švédského národního výboru pro vzdělávání.
V deníku Svenska Dagbladet https://www.svd.se/antiken-ut-ur-skolan se píše o tom, že důvodem je skutečnost, že pro děti je toho příliš, aby se vše v tak krátkém čase naučily. Proto učivo o „starověkých civilizacích, od pravěku do asi roku 1700“ má být vymazáno z osnov pro střední školy.
Anna Westerholmová argumentuje zkušeností učitelů z výuky, že často musí zkrátit výuku, aby se dostali aspoň k druhé světové válce a studentům pak chybí učení o poválečném období. Učitelé a studenti si navíc stěžovali, že tato učební látka je „obtížně interpretovatelná“ a „dlouhá a komplikovaná“.
Švédský výbor pro vzdělání uvádí, že se jednalo o zdlouhavé a nelehké rozhodování. Média citují vyjádření výboru: odstranění starověké a středověké historie „bolí nejméně“.
Pochopitelně že rozhodnutí okamžitě našlo své kritiky. Historik Dick Harrison pro deník Aftonbladet uvedl: „Všechno, co kolem sebe vidíme, je víceméně dědictví ze starověku. Pokud návrh projde, bude to pro Švédsko ostuda na mezinárodní úrovni. V takovém případě vyzývám učitele dějepisu k občanské neposlušnosti.“ Navíc k tomu dodal: „Pokud chceme pochopit náš každodenní život, pro který je škola určena, potřebujeme to. Jestli to někdo myslí vážně, že to jsou to zbytečné znalosti, musí si znovu sednout do školní lavice.“
Starý učební plán byl kritizován učiteli, studenty i rodiči. Myslí si, že požadavky na studenty a děti jsou náročné a obtížné k pochopení. „Je rozumné, abychom se podívali na to, jak výuka funguje a přizpůsobili ji požadavkům učitelů a zvážili, co považují za obtížné,“ říká Anna Westerholmová.
Zůstává s podivem a uvidí se, jakou kritiku sklidí to, že namísto výuky o základu naší evropské civilizace nastoupí učivo o imigraci, životním prostředí, demokratických hodnotách a genderové problematice.