Útok na španělskou enklávu: stává se proroctví Kaddáfího realitou?

single-image

Více než 500 afrických migrantů z Afriky překonalo opevněnou hranici se španělskou enklávou Ceuta, čímž nezákonně vstoupili na území EU. Již v roce 2011, kdy, jak se zdálo, nic neukazovalo na budoucí ostrou krizi, libyjský lídr Muammar Kaddáfí předpověděl budoucí události ne dlouho předtím, než byl zavražděn.

To bylo následně na čelních stranách zpravodajských serverů po celém světě: brzy ráno se španělská a marocká občanská garda snažila čelit stovkám agresivních migrantů při překonávání hranice mezi EU a Marokem ve španělské enklávě Ceuta. Během pravděpodobně naplánovaného útoku ochránci pořádku se ocitli pod palbou z plamenometů, výkalů a chemických látek způsobujících popáleniny.

Jak se zdálo, tak byly bezpečnostní složky dezorientovány. Nehledě na to, že k útokům na Ceutu docházelo i dříve, migranti ještě nikdy nebyli tak agresivní. Na území okolo španělské enklávy čekají na svoji možnost dostat se do Evropy ještě desítky tisíc Afričanů.

Nehledě na to, že počet žádostí o poskytnutí azylu v EU v tomto roce klesá, migrační krize nyní, podle všeho, dosáhla nejvyššího bodu. Stovky migrantů ukázali, že jsou pevně rozhodnuti dostat se na území EU a nikdo jim v tom nedokáže zabránit.

Jejich agresivita proti policii je šokující a musí se stát budíčkem pro Brusel. EU na tento incident zatím nezareagovala. Pokud ale nebude v brzké době předložen konkrétní návrh činností, existuje riziko, že násilí a anarchie se ocitnou v samém srdci Evropy.

Ještě před začátkem války v Libyi Muammar Kaddáfí předpověděl: „Musíte mě správně pochopit. Pokud na mě chcete tlačit a destabilizovat, rozvíříte zmatek, půjdete na ruku bin Ládinovi a pomůžete ozbrojeným skupinám pučistů. Odehraje se následující. Zavalí vás vlna migrantů z Afriky, která půjde z Libye do Evropy. Nebude zde dále nikdo, aby je zadržel.“

Do roku 2011 byla Libye nejbohatší zemí Afriky, byla snem hladovějících v Eritrei a Nigérii. Dnes je ale Libye zkolabovaný stát, kde se nacházejí dvě vlády, ale není tam pořádek. Pád tohoto státu také destabilizoval sousední státy. Neklidná situace je od Nigérie po Somálsko. Během občanské války Francie a USA aktivně dodávaly zbraně libyjským povstalcům, kteří je po skončení války nevrátili zpět. Vojenská technika z Kaddáfího arzenálu byla rozkradena. V Libyi díky tomu vznikl skutečný „bazar se zbraněmi“. Organizace Humans Rights Watch otevřeně varovala po skončení války: „Je to největší rozšíření zbraní, které jsme za celou dobu viděli. V následujících desetiletích to bude hrozba pro region.“

Dnes více než 75 % migrantů, kteří jezdí do Evropy po moři, odjíždí z libyjských přístavů.

Politika německé kancléřky v duchu „my to zvládneme (nějak)“ připomíná bezmocnost Římského impéria krátce před svým pádem. Bezpečnostní politika Angely Merkelové v otázce migrantů se velmi liší od jednoho z jejích předchůdců — Williho Brandta. Ten prohlásil: „V naší společnosti pracuje téměř 2,5 milionu zástupců jiných národů. Došli jsme k nezbytnosti jasně zvážit, kde se nachází hranice, za kterou jsou vyčerpány naše možnosti ve věci přijímání (cizinců), a kde naše sociální odpovědnost a zdraví smysl požadují se zastavit.“

O deset let později Helmut Schmidt varoval: „Více než 4 miliony cizinců — to je hranice německé pro německou společnost. Více než 4,5 milionu cizinců již nedokážeme zvládnout bez následků.“

V Německu nyní žije 10,5 milionů cizinců a o horních hranicích už dávno nehovoří.

Ostrůvkem naděje v migrační krizi pro Evropu je Sýrie, odkud nyní pochází velká část běženců směřujících do Evropy. Prezidentu země Bašáru Asadovi se podařilo z velké části vyčistit Sýrii do IS a občanská válka prakticky skončila. Po návštěvě ruské delegace syrský prezident potvrdil, že všem běžencům „garantuje bezpečný návrat“. Již se aktivně pracuje na návratu běženců ze sousedních zemí — Turecka, Libanonu a Jordánska, aby se mohli účastnit obnovy země.

Zdroj: 1

Loading...

Podělte se o svůj názor

Your email address will not be published.