Skandál s kontaminací antigenních stěrových testů z Číny a dokonce už i chirurgických roušek z Číny začíná eskalovat a nabírá neuvěřitelných rozměrů. (Foto: Rumble)
Před časem jsme přinesli informaci [1], že uniklé video zachycující černé vlákno podobné červovi objevené na stěrové tyčince antigenního testu ve skutečnosti zachycuje hlístici, tedy parazita podezřelého z množení SARS-Cov-2 v lidském těle, což potom vysvětluje, proč proti tomuto viru tak úspěšně funguje léčba generickým antiparazitikem Ivermectin. Když jsme se obrátili na lékaře, aby nám záběry videa osvětlil, tak se spolu s kolegou shodli, že jde s vysokou pravděpodobností o hlístici.
Jenže, nebyli schopni určit přesný kmen a druh, protože podle slov parazitologa se zachycený černý červ odlišuje od hlístic svoji strnulostí a nehybností, kdy reaguje pouze na zdroje tepla, vlhka a rovněž na elektromagnetické pole. Vlákna se chovají jako parazit, ale animace se u nich projevuje pouze při vystavení podnětům externích zdrojů energie, kdy vzniká u vláken motorický pohyb, což potvrzuje, že se nejedná o živé organismy s vlastním zdrojem energie, ale o parazity vyžadující cizí zdroj energie k vlastnímu pohybu a motorizaci. A takto se chovají pouze neživé organismy v přírodě, tedy viry. Ovšem stejné chování jako viry umí vytvářet 100% umělé neživé organismy na bázi nanotechnologií nazývané morgellony.
Morgellona lze sestavit a vytisknout na speciální 3D tiskárně pro nanotisk, inženýr může sestavit nosič, endomotorickou jednotku a payload, který nanočerv ponese
Morgellon je vláknový nanorobotický červ vytvořený z polymerů a elastomerů na speciální 3D tiskárně, který může využívat ke stavbě svého těla mnoho látek s dlouhými polymerovými řetězci. Do polymerových vazeb na rozhraní s elastomery jsou vloženy a navázány feromagnetické látky, které umožňují morgellonu pohyb v elektromagnetickém poli, kdy se tento nanorobot začne pohybovat v lidských cévách a žílách, přičemž se bez problému dostane cévním systémem kamkoliv, třeba i do mozku, kde se následně na vyznačeném místě zastaví a vypustí do svého okolí cytostatickou látku na léčbu rakovinového nádoru, případně začne na místě zářit, protože inženýr, který moregellona na 3D tiskárně vyrobil, začlenil do jeho těla radioaktivní izotop určený pro likvidaci rakovinových buněk.
Tam, kde se morgellon zastaví na delší dobu, tam začne intenzivně ozařovat nejbližší tkáň, takže pokud se jedná o tkáň určenou k léčbě, protože je napadena rakovinou, potom takový vláknový nanorobot bez jediného chirurgického řezu může vyléčit mozkový nádor pacienta i tam, kde by invazivní chirurgický zákrok nepřipadal v úvahu. Inženýr sestavující morgellona při nanotisku na tiskárně určí, jaký endomotorický pohon bude pro vlákno použit, z jakých polymerů a elastomerů bude tělo vyrobeno, a jaký náklad (tzv. payload) morgellon v sobě ponese.
Typ pouzdra nákladu potom určí, jak se náklad bude uvolňovat, jestli chemicky, termicky anebo dálkově, bezdrátově, elektromagneticky. Když si představíte hrozivou myšlenku, že pouzdro uchovávající náklad v morgellonu by se otevíralo elektromagneticky signálem přes 5G sítě, anebo přes jakékoliv jiné bezdrátové sítě, tak se dostáváme už do oblasti na rozhraní sci-fi a hororu.
Kroutící se nanorobotické vlákno používající ke svému pohybu externí zdroje energie
Tuto technologii morgellonů vyvinuli čínští vědci v americkém institutu MIT a přinesli [2] o tom v srpnu 2019 zprávu na serveru Science Robotics, přičemž zveřejnění se dočkala pouze technologie morgellonů určená pro léčbu mozkových onemocnění, kdy morgellony jsou poháněny elektromagnetickým polem. Jenže, to je pouze jeden z možných pohonů. Morgellony lze animovat a pohybovat s nimi i ve zdroji vlhka a tepla, kdy tato nanorobotická vlákna se aktivují po vystavení referenční teplotě či zdroji vlhka a začnou se pohybovat, resp. vykazovat animaci. Zdrojem pohybu morgellonů v tomto případě je biochemická a termochemická reakce.
Podobně se chovají studenokrevní živočichové, např. plazi jako jsou hadi nebo ještěrky, které nedisponují vlastní termoregulační soustavou a potřebují externí zdroj energie ke svému pohybu. Tímto zdrojem je samozřejmě teplo pocházející z vyhřátých kamenů, na kterých se ještěrky a hadi vyhřívají a absorbují teplo ke svému následnému pohybu a vitalitě. Bez zdroje tepla studenokrevní živočichové hibernují, jejich pohyb je minimální, protože nemají zdroj energie ke svému pohybu.
Černá vlákna lze využívat k léčbě dosud neléčitelných a neoperovatelných nádorů v mozku, ale rovněž k biologickému válečnictví a terorismu
Morgellony tedy kopírují motoriku a zdroj animace od plazů, kdy energie na jejich pohyb není nesena uvnitř těla morgellonu, ale je získávána zvenčí. Jakmile se tedy morgellony dostanou do elektromagnetického pole (jestliže obsahují feromagnetické látky), anebo jsou vystaveny teplu (pokud obsahuje termochemické vazby), anebo jsou vystaveny vlhku (biochemické reakce), potom se začnou pohybovat a aktivují se, přičemž vykonávají určený úkol a cíl, na který je morgellon naprogramován, lépe řečeno sestaven na 3D tiskárně.
Polymerické tělo s elastomery a dalšími látkami se totiž může využít k mnoha účelům, nejen k léčbě rakoviny v těžko přístupných místech, ale i k dopravě očkovacích látek do lidského těla, k dopravě určitých látek do konkrétního orgánu, morgellon může dopravovat radioaktivní izotopy do určených orgánů, ale tato technologie představuje i velkou hrozbu, protože tyto vláknové nanoroboty dokáží i potichu zabíjet, pokud by je někdo zneužil jako prostředek bio-warfare.
Pokud by nákladové pouzdro morgellonu obsahovalo payload kyanidu draselného, tak po jeho vypuštění z pouzdra morgellonu, v určeném místě a v daném čase, na základě bezdrátového spouštěcího signálu zvenčí, by došlo k zabití člověka, aniž by kdokoliv pojal podezření. Tato špičková technologie morgellonů vytvořená odborníky na MIT by logicky měla být předmětem biologického a rovněž vojenského výzkumu v oblasti nanorobotiky a bio-warfare.
Jenže rozhodně byste nečekali, že se tato nanorobotická vlákna vytvářející neživé organismy začnou objevovat v roce 2021 v originálně zabalených antigenních testech z Číny, a že se budou ta samá vlákna objevovat dokonce i na chirurgických rouškách, rovněž vyrobených v Číně. Na veřejnost unikla dvojice videí, které potvrzují, že tato černá vlákna nejsou žádnými prachovými částicemi, jak se snaží mlžit některá mainstreamová média, ale že se jedná skutečně o vláknové nanorobotické červy.
VIDEO: Morgellon na roušce se začne hýbat, když mu dodáte energii v podobě tepla z vašeho dechu
Tito červi jsou nazýváni morgellony, jenž prokazatelně a zcela jednoznačně získávají svoji animaci a motoriku na základě externího dodání energie k zajištění pohybu, buď tedy teplem, anebo vlhkem. První video zachycuje česky mluvícího muže, který testuje čínskou chirurgickou roušku a naživo předvádí, že když se na roušku dýchne, na mikroskopu zachycený morgellon se začne animovat, kroutit, natahovat, smršťovat, a to nejen během dýchnutí, ale i poté, kdy už muž na roušku nedýchá. Tím se potvrzuje, že morgellon zachycený na roušce čerpá energii termochemickou cestou, která k aktivaci elastomerů vyžaduje zdroje přechodového tepla nad referenční hodnotu. Tato hodnota se vypočítává před vytištěním morgellonu na 3D tiskárně.
Objektivně musíme dodat, že video neobsahuje proces rozbalení roušky z originálního balení, takže někdo může hned namítat, že toto nanorobotické vlákno se na roušku dostalo jinak. Odkud by ale český člověk, který video natočil, získal nanorobotická vlákna z MIT, aby je mohl potom nanést na roušku a kontaminovat úmyslně, to necháme na vašem uvážení. To je velmi nepravděpodobné. Tato nanorobotická vlákna nejsou žádný odpad, bordel, špína, kontaminace, nepořádek, kusy chlupů, nebo prostě něco podobného, ale jsou to nejpokročilejší produkty nanotechnologického výzkumu pocházejícího z MIT.
VIDEO: Mikroskop odhalil morgellony v originálním a nerozbaleném AG testu
Videa prokazatelně zachycují, že vlákna jsou nehybná, ale reagují na zdroje energií ve svém okolí, tedy stejně jako plazi, kteří ke svému pohybu využívají teplo přijímané ze svého okolí, anebo jako bezdrátové nabíjení telefonů, kdy elektromagnetické pole z externího zdroje začne nabíjet bezdrátově a na dálku baterii uvnitř mobilního telefonu. Jakmile se na morgellona dýchne a dodá se mu teplo, okamžitě se začne pohybovat. Odborně by se to dalo nazývat jako endotermický pohon, tedy pohon využívající pohlcované teplo získávané ze svého okolí. Druhé video pochází ze Švýcarska a německy mluvící muž nakoupil antigenní test, přesně ten samý, který byl zachycen už dříve na předešlém videu v našem předchozím článku [3].
Tentokrát ale tento muž ze Švýcarska postupoval korektně a správně, zachytil na videu zakoupený a nerozbalený test, originálně zabalený, následně provedl rozbalení, rozbalil i tyčinku, ale ještě před jejím rozbalením vložil balíček s tyčinkou pod mikroskop a nestačil se divit. Uvnitř balení pod fólií odhalil mikroskop několik morgellonů, tedy nanorobotických vláken v místě špičky zabalené tyčinky. A po rozbalení tyčinky našel morgellony i v bílých vláknech na špičce výtěrové tyčinky. Muž se ve videu ptá, co to má znamenat? Co to je?
Jeho překvapení je logické, protože tyto tyčinky jsou údajně vyráběny antisepticky a sterilně, tedy na tyčinkách nemůže a hlavně nesmí být naprosto žádná kontaminace, a to ani prachové částice, natož nanorobotické morgellony, které se začnou hýbat a kroutit hned poté, co se dostanou do simulovaného prostředí teploty lidského těla a jeho tepla, a někdo na ně dýchne.
Odkud se vzala nanorobotická vlákna na rouškách a tyčinkách antigenních testů? Ivermectin chemicky narušuje endomotoriku morgellonů?
Naše redakce nedokáže určit a deklarovat, že tento problém se týká všech roušek, všech antigenních testů, pouze vycházíme z vědecké studie MIT a z uveřejněných videí na internetu. Neručíme za autenticitu videí, posouzení jejich průkaznosti je na vás, pouze na čtenářích, ovšem předložené informace z výzkumu amerického institutu MIT a zachycené záběry do sebe naprosto dokonale zapadají.
Pokud se na tyčinkách AG testů a dokonce i na rouškách nachází vlákna, která reagují na zdroj tepla a vykazují animaci živého organismu po vystavení zdroji externí energie, potom je vysoká pravděpodobnost, že se opravdu jedná o morgellony, tedy neživé nanorobotické organismy pocházející z výzkumu nanotechnologií předního amerického institutu MIT.
Jak se tato vlákna dostala do originálních balení AG testů a do chirurgických roušek, to není jasné. Jaké látky černá vlákna obsahují, jestli v nich nejsou přilepené mRNA sekvence očkovacích látek, jestli neobsahují některé látky na modifikaci lidského chování, jaké je centrum jejich cílové destinace po aktivaci v lidském těle, to prostě není jasné a zůstává to zahaleno tajemstvím.
Zachycené obrazové záběry na obou videích však opravdu nahánějí hrůzu a zděšení. Opravdu tyto kontaminanty nám strkají při testech do nosů? A opravdu nadechujeme tato vlákna z roušek do plic? Opravdu je dnes situace taková, že globalistické spiknutí proti lidu a národům zašlo až tak daleko, že byly nasazeny nanorobotické prostředky, aby se do lidských tělo dostalo… co? Co se má do lidských těl dostat za každou cenu?
A kam v lidském těle se to má dostat? Do rozmnožovacích orgánů? Do plic? Do mozku? Proč od jara loňského roku všichni politici tak hystericky a šíleně tlačí své národy do nošení roušek, respirátorů a do nekonečného testování a strkání špejlí do nosů, když korona má přitom nižší úmrtnost než chřipka? Proč Ivermectin blokuje morgellony? Narušuje totiž vazbu polymerů morgellonů, anebo narušuje endomotoriku těchto nanorobotů? Proč politici vedou tak urputnou válku proti Ivermectinu? Někomu kazí plán s morgellony? To jsou všechno otázky, na které hledáme odpovědi. A uniklá videa a informace postupně zapadají do sebe jako skládačka.
Zdroj? 1