Sibiřští vědci našli v jezerních sedimentech poblíž místa tunguzské katastrofy vrstvy, ukazatele stopových prvků, které naznačují možnou přítomnost kosmické látky. Předběžné výsledky výzkumného cyklu jsou publikovány v časopise Zprávy Ruské akademie věd. (Foto: Wikimedia)
Všechny předpoklady o povaze takzvané tunguzské katastrofy, ke které došlo na východě Sibiře v roce 1908, zůstávají jen hypotézami. Nejpravděpodobnější z nich je pád meteoritu a exploze kosmického tělesa v atmosféře nad Zemí.
Specialisté z několika ústavů Ruské akademie věd se zabývají rozsáhlou studií jezer v oblasti údajného pádu daného meteoritu. Vědci mají v úmyslu znovu zobrazit to, co se stalo.
„Záhada této katastrofy znepokojuje vědce i veřejnost. Mnoho specialistů, kteří se účastní expedic, neztrácí naději na rozluštění jeho scénáře. Tento meteorit jako materiální těleso neexistuje, ale stále existují stopy velmi silné exploze a jeho důsledky analyzují výzkumníci. Moderní vědecké metody umožnily posunout se daleko vpřed,“ píše se v tiskové zprávě.
Nyní odborníci studují spodní sedimenty jezera Zapovědnoe. I když je mimo území katastrofy, jarní a podzimní odpadní vody a řeka Lakura tam přinesly své stopy.
„Je hluboké a ložiska bahna nahromaděná v něm se nesmíchala, ale usazují se a ukládají informace z minulých let. Tato informace je historií neustálých klimatických změn a katastrofických událostí,“ vysvětluje Arthur Mejdus, zástupce ředitele vědecké práce.
Ve vrstvách z let 1908 – 1910 jsou podle vědce zaznamenány stopy požárů a emisí částic hmoty pozemského i kosmického původu do atmosféry. Jedná se o světlejší vrstvy, jasně viditelné na pozadí tmavé tloušťky. Objevil se tam zvýšený obsah draslíku, titanu, rubidia, yttria a zirkonia, což naznačuje souvislost s následky výbuchu tunguzského vesmírného tělesa.
Vědci vypracovali kritéria pro nalezení kosmických částic souborem charakteristických prvků v dřívějších experimentech se vzorky čeljabinského meteoritu a meteoritu Sichote-Aliň.
Dalším krokem by podle výzkumníků mělo být účelné hledání mikročástic mimozemského původu.
„Podle moderních modelů došlo k výbuchu tunguzského meteoritu v nadmořské výšce asi osm až deset kilometrů. Vlna v epicentru, jdoucí svisle dolů, jednoduše řezala větve stromů, takže kmeny neporušila, a šíříla se po stranách – a zničila les na území dvou tisíc kilometrů čtverečních,“ říká první autor článku, vědec Andrej Darjin. „Stromy se vyvrátily s kořenem a na jaře následujícího roku došlo k vymývání terrogenní látky v jezerech, kde se usadila v husté vrstvě.“
Vědcí věří, že hlavní je to, že je nyní známo konkrétní místo, kde hledat částice meteoritu.
„Vrstva, kterou studujeme společně s geology, vyniká na pozadí tmavě zbarvených jílů s tenkou vrstvou bílé barvy a tloušťkou pět až osm milimetrů. Taková velká vrstva se ukládala kvůli zvýšenému shazování materiálu do jezera. A uvnitř této oblasti mohou být částice mimozemského původu,“ říká Andrej Darin.
Zdroj: 1